Obytný soubor Braník

Je lépe mít sedm pater

Obytný soubor Braník[1] měl zahrnovat čtyři obrovské bytové domy se sedmi patry a několika podzemními podlažími.  Na ploše téměř 22 000 m2 mělo vzniknout 415 bytů, 37 „ateliérů“ a 560 garáží. Kromě bytů byl v projektu i supermarket s 3000 m2. Počítalo se s asi 1200 novými obyvateli, kteří by samozřejmě potřebovali využívat školy, školky, komunikace anebo zdravotní péči v lokalitě. Výrazný nárůst občanů by samozřejmě způsobil i nárůst automobilové dopravy. V území u Jižní spojky přitom už v té době byly překračovány imisní limity. Přesto se v závěru zjišťovacího řízení dočteme, že podle rozptylové studie vliv nové dopravy bude jen málo významný.  Naštěstí příslušný odbor magistrátu požadoval snížení počtu parkovacích stání a širší zastoupení zeleně. Tyto podrobnosti se o záměru lidé dočetli v roce 2011 ze systému EIA. Hlavní město nemělo k záměru závažnější připomínky a souhlasilo s ním. Podle odboru územního plánování bylo vše v pořádku, protože v březnu 2011 byla úředním razítkem Jitky Cvetlerové posvěcena úprava územního plánu č. 925, která navyšovala podlažnost budov z kódu D na kód G. Díky tomu se záměr dostal do souladu s územním plánem. Ze závěru zjišťovacího řízení ale vyplývá, že si úředníci uvědomovali, že megalomanská výstavba bude mít řadu negativních efektů. Proto dokonce zmiňovali, ač nesměle, že by se rozsah výstavby měl ještě zvážit. Oficiálním závěrem ale bylo, že projekt nemůže mít vliv na životní prostředí, a proto nebude posuzován v procesu EIA.[2] Proti tomuto postupu se bránila i městská část Praha 4 u ministerstva životního prostředí,[3] ačkoli to byla právě ona, kdo za jiného politického vedení podpořil změnu kódu míry využití území. Ministerstvo stížnost postoupilo pražskému magistrátu, protože samo k tomu nebylo příslušné. Se stížností se proto nic podstatného nestalo. V prosinci 2013 naopak Praha 4 požádala o snížení kódu.[4]

Braničtí jsou proti

Lidem na Braníku rozsáhlá výstavba samozřejmě vadila. Uvědomovali si sice, že území je možné zastavět, ale nesouhlasili s tím, že úprava územního plánu, ke které se ani nemohli vyjádřit, umožnila postavit desítky bytů navíc. Občané sepsali petici, kterou podpořilo svým podpisem 2300 lidí. Petici projednávalo zastupitelstvo Prahy 4 za bouřlivé diskuse.[5]

Původní developer Multiprojekt se rozhodl Obytný soubor Braník prodat. Projekt koupila Skanska a provedla kosmetické úpravy. Celý záměr dostal i nové jméno – Branické náměstí. Bytů mělo být „jen“ 366, ateliérů 11 a 495 garáží.[6] Bylo zřejmé, že se pro místní nejedná o žádnou zásadní změnu oproti původním plánům. Počet bytů i garáží se zmenšil jen symbolicky, sedm pater zůstalo.[7]

Definitivně věc vyřešila až žaloba místních. Těm se podařilo dosáhnout zrušení nezákonné úpravy územního plánu.[8] Investor už nemohl pokračovat v plánech na mnohapatrové domy. Celý případ se vyvíjí více než zajímavě - Skanska projekt prodala dalšímu developerovi.[9]  Nové plány proto ještě nejsou dostatečně známy.