Strnadovo zahradnictví na Praze 6

Park tu také měl vzniknout, alespoň podle slibů, které místním obyvatelům dalo nynější vedení radnice před volbami v roce 2006. Založení "Centrálního parku Veleslavín" je dokonce jednou z priorit programového prohlášení rady městské části. "Stromovka Prahy 6" však zůstala jen na papíře a v roce 2007 se objevil zcela jiný plán: přebudovat plochu zahradnictví na rezidenční bydlení, obchody a mimo jiné také moderní park. K tomu je zapotřebí změnit územní plán.

Změna plánu

Území bývalého zahradnictví je rozděleno železniční tratí. V horní části, která je i dnes povětšinou pokryta zelení, by vzhledem k blízkosti dvou škol i zahušťování okolní zástavby bylo mnohem vhodnější vymezení pozemků jako parková nebo nelesní zeleň. Naopak pozemky na jih od železniční dráhy je možné využít pro obytnou výstavbu, což by byl vhodný kompromis mezi ideálním zachováním veškeré zeleně a její totální likvidací, mezi zájmy soukromých vlastníků pozemků a požadavky na udržení příznivého životního prostředí místních obyvatel. Vzhledem k rozloze a významu lokality je také nezbytné vypracovat pro toto území regulační plán.

Změna č. 2590/00 nazvaná "Obytný soubor Veleslavín – Vokovice" je součástí tzv. I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Ještě před definitivním schválením změny (v dubnu 2012) existoval pro lokalitu bývalého zahradnictví konkrétní developerský projekt: pozemky už několik let vlastní společnosti provázané s developerskou firmou Devo Group, která na svých webových stránkách zmiňuje plán vystavět v Praze 6 „unikátní rezidenční projekt“ na pozemcích o rozloze odpovídající ploše bývalého zahradnictví.

Po schválení změny Z 2590 se zdálo, že výstavbě ve Strnadových zahradách už příliš nebrání. Místní obyvatelé se však ještě mohli bránit žalobou. Této možnosti také využili a v srpnu 2015 nezákonnou změnu soud zrušil.

Jak to bude se zástupcem veřejnosti?

V celé kauze je zajímavé i to, že zástupkyně veřejnosti, paní Anna Matoušková, se ale nespokojila s tím, že pražský soud nesouhlasil s tím, aby se mohla k žalobě připojit. Ačkoli soudy dlouhodobě tvrdily, že zástupce veřejnosti nemá tzv. aktivní legitimaci při žalobách na územní plány (tj. že žalobu podat nemůže a nemůže bránit práva občanů, které zastupuje), podala proti rozhodnutí soudu kasační stížnost.

Snaha zástupkyně veřejnosti se vyplatila. V březnu 2016 vydal rozšířený senát Nejvyššího soudu přelomové usnesení.[1] Po mnoha letech přiznal zástupcům veřejnosti možnost napadat žalobou územní plány. Na základě rozhodnutí rozšířeného senátu zrušil Nejvyšší správní soud v květnu 2016[2] rozsudek Městského soudu. Ten v září 2016 změnu územního plánu znovu zrušil. Celá odyssea tím ale neskončila. Rozsudek Městského soudu byl znovu napaden kasační stížností a Nejvysšší správní soud případ uzavřel až v únoru 2017 tím, že dal za pravdu občanům Prahy 6.

V listopadu 2017 zastupitelé hlavního města s ukončili znovupořizování změny Z 2590. Mezi vlastníky pozemků a občany totiž došlo k debatě o tom, jak má prostor bývalého Strnadova zahrandictví vypadat. Teprve na základě dohody mezi zúčastněnými by se měla pořizovat nová změna územního plánu.

Jedno je však jisté už dnes - občané Prahy 6 mají lví podíl na tom, že se i v jiných městech a obcích budou moci občané lépe zapojit do rozhodování o území.