Věžáky v Modřanech

Krátce z historie

Pozemek patřil Praze, ale pronajímatel, společnost Systém 93 žádala o jeho odkup v letech 2003 a 2005. Napoprvé nebyl úspěšný, podruhé se věc podařila. Pozemky připadly do soukromých rukou za necelých 15 milionů korun. V roce 2007 kupující chtěl prodat pozemky zpět a nabídl je Praze za více než 18 milionů. Nemovitosti však byly zatíženy dluhy. Pozemky nakonec získala společnost GAMAJA. Tento vlastník brzy po získání pozemků požádal o další změnu územního plánu na území všeobecně obytné s kódem J – jedno z nejvyšších zatížení území.          S tím však Praha 12 nesouhlasila. Vlastník se nevzdával a požádala alespoň o výše zmíněnou úpravu. Ani s tou rada MČ nesouhlasila, nebylo to však nic platné.

Co vyplynulo z EIA

Úprava územního plánu nebyla jedinou změnou, která se pozemků dotkla. Už v roce 2000 podala městská část Praha 12 podnět na změnu územního plánu, který se později stal jeho změnou č. 55/01. Původním využitím pozemku byly stavby pro mateřské a základní či střední školy. Z veřejného vybavení se rázem staly pozemky pro smíšenou výstavbu. 

Úprava územního plánu č. U 831/2010, která roztočila celý kolotoč, byla platná od dubna 2010. V březnu roku 2011 požádala GAMAJA o zahájení územního řízení. To však bylo přerušeno, protože žádost neobsahovala potřebné podklady.

V srpnu roku 2011 se v systému EIA objevilo oznámení investora GAMAJA s. r. o., ze kterého se daly vyčíst konkrétnější informace o záměru. Původně plánované rozměry se naoko upravily – nově se měl stavět jeden sedmipatrový polyfunkční dům, ve kterém měly vedle sebe fungovat byty i různé obchody a restaurace.  Počítalo se s zabráním více než 5000 m2, zastavěných mělo být 1105 m2. V 89 bytech mělo najít domov 261 lidí. Jednalo se jen o nepatrné snížení počtu bytů i nových obyvatel. Dům se sice smrskl do jediné stavby, ale ta značně nabobtnala.[1]

V únoru 2012 se v systému EIA objevilo nové oznámení. Vbrzku na něj navázal závěr zjišťovacího řízení, podle kterého nebude záměr zapotřebí posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Nový záměr se od předchozího prakticky nelišil. Úřady konstatovaly soulad s územním plánem, ale upozornily, že realizace takového polyfunkčního domu bude podmíněna souhlasem s výjimečně přípustným využitím území. Zástavba totiž znamenala zábor více než 60% pozemku pro jeden jediný účel.  Hlavní město ještě upozornilo na jednu maličkost – ve skutečnosti se nejedná o žádný polyfunkční dům, ale o klasickou bytovku.

Postoj Prahy 12

Městská část Praha 12 za předchozího politického vedení záměr podpořila. V jednom ze svých usnesení[2] souhlasila s problematickým výjimečně přípustným využitím území – tj. monofunkční zástavbou. V příloze k tomuto usnesení najdeme shrnutí celé historie této zajímavé kauzy.

Hned v roce 2012 však toto své usnesení Rada MČ revokovala a s umístěním záměru nesouhlasila.[3] Nesouhlas městské části sice neznamená, že stavba je automaticky zablokována, ale svoji váhu má.   Podle prohlášení na webu městské části se ani dnes postoj Prahy 12 k záměru nemění a zůstává negativní.

Občané, zejm. pod vedením občanského sdružení Levského podali proti záměru několik petic.

Územní řízení pokračuje

Vzhledem k tomu, že přes všechny peripetie pokračovalo od listopadu 2013 územní řízení, musela se městská část vyjádřit i k této skutečnosti.  V prosinci 2013 přijala rada další usnesení. V něm potvrdila, že nesouhlasí s výjimečně přípustným využitím území a stanovila několik podmínek realizace záměru (mezi některé patřily i požadavky na zajištění klidu a bezpečnosti dětí v mateřské a blízké základní škole). 

V dubnu 2014 rozhodl stavební úřad Prahy 12 o umístění stavby. Věc se prostřednictvím odvolání dostala k magistrátu, který rozhodnutí v únoru 2015 zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání[4]. Zatím posledním úkonem je stanovení lhůty investorovi k dodání podkladů z června 2015.[5]

Podle návrhu Metropolitního plánu se má jednat o obytné území a domy, které zde vzniknou, by měly mít jen dvě podlaží.