Vestecká spojka, plánovaná mimo jiné nedaleko Milíčovského lesa, je v Praze téma samo o sobě. A co teprve když se ke spojce přidá výstavba obřího administrativního centra v těsné blízkosti místa, kde se má spojka křižovat s D1. Exit č. 4 na 3, 7 kilometru se pro sousedící městské části stal stejně nechvalně známý jako celá dálnice pro Českou republiku. Plány společnosti MSI Invest jsou jednoduché. Křižovatka usnadní dopravu, o administrativní a kupodivu, vzhledem k poloze, i obytné centrum bude zájem. Obyvatelé sousedních městských částí to ale neviděli úplně stejně. Upozorňovaly např. na to, že lokalita není připravena na takový nárůst obyvatel a nemá dost veřejného vybavení.[1] Jedna z městských částí, Praha – Křeslice, spolu s řadou dotčených sousedů podala proti změně územního plánu, která by umožnila kanceláře postavit, podala žalobu. A byla úspěšná. Přesto ale není změna územního plánu zažehnaná. Její pohrobek právě teď odpočívá na magistrátu a čeká na další projednání.
Když kanceláře, tak ve velkém stylu
MSI Invest měla štěstí. Vlastnila totiž strategicky umístěné pole mezi dálnicí a ulicí Formanskou.[1] Podnikatelský záměr nespočíval v pěstování zeleniny, a tak byly učiněny všechny kroky potřebné k té správné změně. V roce 2009 schválili zastupitelé hlavního města zadání změny územního plánu č. 2345. Křeslice uplatnily nesouhlasnou připomínku.
Občané zmocnili Arniku - Centrum pro podporu občanů jako zástupce veřejnosti (ke konceptu územního plánu z roku 2009 a k této vlně celoměstsky významných změn stávajícího územního plánu). Ke změně Z 2345 zněla námitka takto: „Navrhujeme z projednávání CVZ I. vyřadit následující změny (zastavit projednávání) těchto změn a příslušná území řešit v rámci nového územního plánu“. V září 2011 přijalo zastupitelstvo Křeslic usnesení, ve kterém se proti změně Z 2345 postavilo.[2]
O pár let později, v dubnu 2012,[3] už to bylo definitivní – po schválení návrhu se z polí staly stavební parcely. Zajímavostí je, že na tehdejším zastupitelstvu[4] byla původně úprava (spolu s úpravou Z 2590 – Strnadovo zahradnictví) zařazena mezi ty, které měly být přerušeny. Na samotném jednání však Tomáš Hudeček[5] nechal hlasovat, aby byla zařazena mezi ty ke schválení. Nikdo se příliš nezabýval tím, že pro vymezování nových zastavitelných plocha namísto volných prostranství stanoví stavební zákon nějaká pravidla.
Na 15 hektarech měly vyrůst kanceláře pro osm tisíc lidí a bytové domy pro dva tisíce obyvatel.[6] Společnost MSI si nechala vypracovat zástavbovou studii,[7] která měla potvrdit, že území lze z 60% zastavět kancelářemi a ze zbytku byty. Podle informací investora měly kancelářské budovy přinést do lokality „perfektní ochranu před hlukem.“[8] Že se projekt lidem z blízkých městských částí zase tak přínosný nezdál, je nasnadě. Projekt, spolu s Vesteckou spojkou a exitem, by jim přinesl jen tisíce automobilů, hluk, prach a znečištěné ovzduší. Měli obavu, že vzhledem k hustotě plánovaných záměrů nejsou a nebudou správně vyhodnoceny kumulativní dopady jejich vlivů na životní prostředí.[9]
Když přijde na soud
Na podzim 2012 se šest občanů a městská část rozhodlo podat návrh na zrušení změny Z 2345. Městský soud jim dal za pravdu a změnu jako nezákonnou zrušil. Odůvodnil to především tím, že neproběhl řádně proces posouzení vlivů změny na životní prostředí. Pražský magistrát totiž svoje stanovisko nijak neodůvodnil. Navíc byla podle názoru městského soudu změna v rozporu se zásadami územního rozvoje a dokonce ani nerespektovala požadavek stavebního zákona ohledně vymezování nových zastavitelných ploch. Pokud k tomu má dojít, musí úřad vždy řádně popsat, proč nelze využít ty plochy, které už zastavitelné jsou. Změna z 2345 byla začátkem ledna 2013 zrušena.[10]
MSI podala kasační stížnost. Nejvyšší správní soud ale rozhodnutí Městského soudu v létě 2013 potvrdil.[11] Pozastavil se i nad argumentem, že má být obrovské centrum protihlukovou bariérou. Konkrétně řekl: „Pokud snad odpůrce považuje administrativní centrum za pouhou protihlukovou bariéru, chybí odůvodnění ve vztahu k tomu, proč nelze takovou bariéru vystavět v proporčním měřítku ve vztahu k zamýšlenému záměru dopravního spojení, tedy tak, aby tato bariéra nezasáhla do tak rozsáhlého území, které bylo dosud vedeno jako nezastavěné a nezastavitelné.“
Zrušení nevadí, projednáme znovu?
Společnost MSI se projektu vzdát nehodlal. Už v prosinci 2013 se v zápisu ze zasedání Zastupitelstva Prahy Újezd dočteme, že radnice městské části obdržela sdělení investora, že bude pokračovat v pořizování změny Z 2345.
Změna byla zařazena hned do vlny celoměstsky významných změn vlny V. Jako důvod pro její pořízení se oficiálně uvádí, že má být opětovně projednána na základě výzvy žadatele o změnu k nápravě skutečností vytčených Městským soudem v Praze. Odůvodnění je to pravda stručné, lze jen doufat, že v dalších fázích se dočkáme kvalitnějších podkladů.
V prosinci 2014 zatím vydal magistrát stanovisko, podle kterého požaduje posoudit změnu Z 2345 v procesu SEA. V únoru 2015 se dostala změna opět na Výbor zastupitelstva hl. m. Prahy. Zastupitelé doposud o dalším osudu změny nehlasovali.
[1] http://www.praha-ujezd.cz/index.php?module=articles&category=6&article=66
[1] http://www.euro.cz/archiv/tak-trochu-privatni-exit-947687
[2] Viz zápis č. 56 ze zasedání zastupitelstva MČ Křeslice ze dne 21. 9. 2011.
[4] Šlo o tisk Z – 691 ze dne 26. 4. 2012.
[5] „Dovolím si ještě ovšem jednu vsuvku. Nalezl jsem a jsem přesvědčen, že je to chyba v tisku, a proto musím udělat jednu změnu. Když otevřu zápis z jednání výboru pro územní rozvoj, který se konal dne 12. 4., nacházím tam na straně 6, že změny 2274 a 2573, které byly v příloze 2, tedy doporučené ke schválení, a změny 2345 a 2590, zařazené v příloze č. 4, aby byly z důvodu problematiky přesunuty do přílohy 2, tedy doporučené ke schválení.“ Viz stenozápis z tohoto zastupitelstva. http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/primator_a_volene_organy/zastupitelstvo/programy_a_zapisy_zasedani/program_zapisy_zaznamy_zastupitelstva/archiv_db/volebni_obdobi_2010_2014/x16_zasedani_zastupitelstva_hlavniho.html
[10]Rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2013 sp. zn. 11 A 134/2012,
[11] Rozsudek NSS ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 2 Aos 1/2013
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>