Sdružení Arnika vyjadřuje účast všem postiženým letošními povodněmi a nabízí pomoc při odstraňování následků, které napáchal vodní živel.
„Situace v postižených oblastech nám rozhodně není lhostejná. U nás v Děčíně budou, zdá se, následky opět velké. Už před povodňovou vlnou pomáhala děčínská pobočka Arniky lidem dostat se do bezpečí, pomáhat a zprostředkovávat pomoc budeme i nadále. Je to pro nás stejně samozřejmé, jako pomoc v roce 2002. Víme, že obyvatelé Děčína se dokáží s důsledky povodně vypořádat stejně obdivuhodně, jako to dokázali již při povodních v letech 2002 a 2006. Společně s většinou lidí z Děčína doufáme, že kontroverzní protipovodňové zdi alespoň částečně zmírnily následky letošních povodní. Děčíne, jsme s Tebou,“ komentuje aktuální dění vedoucí děčínské pobočky Arniky Kamil Repeš.
Informace, jak se připojit k pomoci, najdete na facebookové události Arniky Pomozte Děčínu s námi >>
„Musíme ozdravit českou krajinu a umožnit vodě, aby se rozlila tam, kde nebude škodit. Tedy vrátit potokům a řekám přirozená koryta, meandry, lužní lesy. Bohužel se to dá říci i tak, že každý napřímený tok a každý metr kubický vody, který se mohl vsáknout v lukách a lesích, nám dnes zaplavuje Ústí nad Labem a další postižená města," říká vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky. „Tam, kde je zástavba, už samozřejmě nelze přírodní řešení zajistit a je nutné technické řešení. Apelovala bych ale hlavně na zastupitele měst a krajů, aby nepovolovali zástavbu v záplavových územích," doplňuje Vitnerová.
V roce 2010 Arnika spolu s dalšími občanskými sdruženími, Iniciativou pro děčínský zámek a Zelenou pro planetu, kritizovala konkrétní navrhovanou podobu stavby betonové protipovodňové zdi v zámeckém parku. Peticí za efektivní a šetrná protipovodňová opatření v Děčíně jsme pak požadovali přehodnocení a přepracování projektu tak, aby lépe chránil obytné části města a zároveň byl šetrný k životnímu prostředí i památkám.
Připomínky a konkrétní konstruktivní návrhy nevládních organizací nakonec nebyly vyslyšeny a projekt byl realizován v původní podobě a původním termínu dokončení.
Občanská sdružení, která iniciovala vznik petice „Ne děčínské zdi“, nikdy nezpochybňovala projekt protipovodňových opatření jako takových. Výhrady směřovaly pouze k jejich podobě, nákladům, k tomu, co mají chránit, a k poškození zámeckého parku na Mariánské louce.
