Těmto stejně jako jiným dohodám předchází široká diskuse, do které by se měly zapojit různé složky společnosti – včetně politiků, odborníků i občanů. „Prostřednictvím našeho projektu chceme více otevřít dialog mezi občany a zodpovědnými orgány právě na témata politiky ochrany zdraví občanů a životního prostředí před nebezpečnými chemickými látkami. Vstup do Evropské unie sice znamenal pro Českou republiku nepochybně pokrok v této oblasti, ale často se i zde setkáváme se zbytečnými ústupky tlaku průmyslu namísto ochrany zdraví a životního prostředí,” říká koordinátorka projektu Ing. Miroslava Jopková.
Jedním z témat projektu Arniky je i bezpečnost hraček a výrobků pro děti, kterému se v Evropském parlamentu věnuje česká europoslankyně MUDr. Zuzana Roithová. Podle jejího názoru by problém mohla pomoci vyřešit směrnice EU, jejíž znění se nyní v Evropském parlamentu dokončuje. „Měla by zvýšit účinnost bezpečnostních předpisů pro hračky i z hlediska obsahu chemických látek,“ říká MUDr. Zuzana Roithová. „Pokud dnes Rada přijme text přijatý právě před měsícem jednomyslně naším výborem, dojde k rozšíření seznamu zakázaných látek a zpřísnění limitů pro použití rizikových látek v hračkách. Jde o karcinogenní, mutagenní a reprodukci poškozující látky, dále o zásadní omezení alergenů, vonných látek a kovů, a to i nad rámec nové chemické legislativy REACH (3). Pro hračky určené pro vkládání do úst budou platit stejná pravidla jako pro potraviny. Směrnice se bude vztahovat na všechny hračky, nejen pro ty nejmenší. Věřím, že hračky na našem trhu budou zase bezpečné, protože také kontrolním orgánům dáváme do ruky větší bič a rozšiřujeme právní odpovědnost za bezpečnost hraček nově i na dovozce. Vysoké riziko sankcí je přinutí prověřovat si kvalitu zboží již u dodavatelů a výrobců - tedy dříve, než zboží do EU dovezou - především z Číny, " dodala.
Součástí projektových aktivit jsou i jednání s Ministerstvem životního prostředí o pozicích k jednotlivým úmluvám. K prvnímu dojde za týden. „Sice to není ani zdaleka v konkrétním plánu pro české předsednictví, ale určitě bude důležité, jak se budou naši zástupci vyjadřovat například k návrhům nových látek, které by mohly být podle nařízení REACH staženy z trhu, anebo jaké je stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR k limitům pro perzistentní organické látky v odpadech,“ řekl Petrlík.V rámci projektu bude dále připraveno několik infolistů (dostupných v tištěné i elektronické podobě), seznamujících veřejnost s problematikou a možnostmi, jak se do dění zapojit. „Vedle toho proběhnou diskuze na vybraných středních či vysokých školách, fotografické či výtvarné soutěže a testování problematických skupin výrobků, kterému se Arnika věnuje dlouhodobě,“ doplnila tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. „Tento pátek, 12.prosince, bude například předáno ocenění několika studentům, kteří se v rámci soutěže Naše škola bez jedů (4) věnovali vytipování nebezpečných látek ve školním prostředí a možnosti jejich nahrazení neškodnými alternativami, “ dodala.
Na projekt „Chemická bezpečnost občanů Evropy“ získala Arnika finanční podporu od Evropské komise prostřednictvím Zastoupení Evropské komise v ČR ve výši 23 700 EUR. Projekt bude trvat do listopadu příštího roku.
Poznámky:
(1) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. O dalším osudu používání rtuti a regulaci jejích úniků do životního prostředí by měli rozhodnout ministři životního prostředí na schůzce Řídícího výboru UNEPu - Mezinárodního výboru OSN pro životní prostředí - už v únoru příštího roku, kde by mohly členské země EU prosadit celosvětový zákaz dalšího používání rtuti a omezení jejích úniků. Silnými protivníky jim budou například Čína nebo Indie, které by doposud problematiku rtuti řešily jen jakousi dobrovolnou dohodou. Pozice USA byla zatím rovněž odmítavá, ovšem nově zvolený prezident Barack Obama slíbil hned ve svém prvním projevu, že problematika znečištění rtutí bude patřit k jeho prioritám. O poslední mezinárodní konferenci ke rtuti pojednává zpráva sdružení Arnika z 10. října 2008.
Více se o rtuti dozvíte zde.
(2) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách spatřila světlo světa ve Stockholmu v roce 2001. Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Česká republika ji ratifikovala v roce 2002, v platnost úmluva vstoupila 17. května 2004 a dosud ji podepsaly celkem 162 země světa (do 5.12.2008). Pro Českou republiku je kromě textu úmluvy závazný také Národní implementační plán schválený vládou v prosinci 2005. Další informace o Stockholmské úmluvě najdete na /stockholmska-umluva.
Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny, jaké kdy člověk stvořil. Patří k nim například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Více informací o nich najdete zde: /pops.
(3) Návrh nového nařízení Evropské unie - systém REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) - předložila Evropská komise v říjnu 2003. REACH nahradí několik desítek současných právních předpisů EU, které upravují nakládání s chemickými látkami. Cíl nové legislativy je prostý - znovuzískat ztracenou kontrolu nad chemickými látkami. V uplynulých desítkách let totiž bylo možné používat a prodávat chemické látky, o kterých se nevědělo, jaký mají vliv na zdraví člověka a stav životního prostředí. Některé z nich se pak časem ukázaly jako velmi rizikové - příkladem je DDT, PCB či freony. REACH oproti tomu staví na principu předběžné opatrnosti - nejprve musíme vědět, zda je chemická látka bezpečná a až pak je možné ji vyrábět a prodávat. Více zde: /reach.
(4) Podrobnosti o projektu Naše škola bez jedů: /nase-skola-bez-jedu
Tato aktivita je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.
