Pro mnohé obyvatele Chebu je zcela nepochopitelný přístup místní radnice, konkrétně místostarosty Bc. Tomáše Lindy, který na veřejném projednání kategoricky odmítl, že by k výstavbě spalovny na Švédském vrchu mohlo být vypsáno místní referendum. Přitom jde o projekt, který představuje velkou hrozbu pro životní prostředí i ekonomiku města, jak ukazují zkušenosti s podobným zařízením například v Liberci.
„Zhruba stovka lidí, kteří do auly Západočeské univerzity na projednání přišli, nevěřila svým uším,“ komentuje výrok místostarosty odborník na spalovny Matěj Man z Arniky. Radnice navíc zcela nedostatečně informuje o plánech na výstavbu spalovny odpadů společnosti Terea, v níž má navíc majetkový podíl.
„Obyvatelé Chebu jsou k líbivým prezentacím a slibům o levném teplu spíše skeptičtí. V průběhu veřejného projednání místní představili petici s asi 400 podpisy obyvatel lokality, kde má být spalovna postavena. Zaznělo také mnoho dotazů k nakládání s nebezpečným dopadem, který spalovna vyprodukuje a který v Karlovarském kraji není kam ukládat. Místní se obávají také neúměrného zatížení z nákladní dopravy, která se bude kumulovat s plánovaným obchvatem Chebu poblíž spalovny,“ popisuje dojmy z projednání Man.
Proces posuzování vlivu na životní prostředí se blíží ke konci a mnoho místních obyvatel o záměru nemá tušení. Místostarosta Chebu Bc. Tomáš Linda na veřejném projednání jednoznačně odmítnul možnost vypsání referenda k otázce spalovny. „V tu chvíli atmosféra povážlivě zhoustla a zdálo se, jakoby se pan místostarosta snažil obyvatele co nejvíce naštvat. Kdyby se prý občané měli v referendu vyjadřovat ke každé stavbě, nic by se nepostavilo. V sále zaznívala také kritika na organizátory veřejného projednání, protože většina místních prý nebyla o akci vůbec informovaná. Vyvěšení informace o projednání na úřední desce není dostatečné ani podle místních, ani podle Arniky,“ dodává Man.
Z dokumentace o hodnocení vlivů spalovny na životní prostředí také není dobře patrné, co se stane, až spalovna ukončí provoz. „Není jasné, jak bude provedena případná rekultivace či dokonce dekontaminace areálu a kdo jí zaplatí,“ přidává další nedostatek dokumentace Man. Arnika požaduje vydání nesouhlasného stanoviska se záměrem stavby spalovny.
Arnika upozorňuje na úskalí nové neobvyklé filtrační technologie, kterou investor zvolil a která již jednou selhala v kombinaci s technologií spalovny nebezpečného odpadu v Lysé nad Labem. „Už jednou jsme při pokusu o použití takzvaného 4D filtru viděli situaci, kdy se z oken spalovny valí temný dým,“ upozorňuje Matěj Man z Arniky (4). Chebská spalovna je také unikátní svojí malou kapacitou, což se příliš neslučuje s dosavadním tvrzením lobbyistů pro spalovny, že se ekonomicky nevyplatí stavět spalovnu menší než 100 tisíc tun spáleného dopadu ročně.
Investor i zpracovatelé projektu veřejně obhajovali potřebu spalovny komunálních odpadů v Chebu s kapacitou 20 000 tun spalovaného odpadu ročně. Společnost Terea, která stojí o vybudování nové spalovny, je ve spoluvlastnictví města Chebu. Projekt byl veřejnosti prezentován především jako nový zdroj levného tepla pro domácnosti.
