Kompost se stal žhavým společným tématem zemí Visegradské čtyřky. Zelené odpady například ze zahrad nebo údržby parků se totiž u nás nikdy nezapočítávaly do celkové produkce biologicky rozložitelných odpadů, na rozdíl od zemí, podle kterých byla směrnice připravována. Česko a Polsko tak mají s plněním směrnice značné obtíže. Bez problémů nejsou ani v Maďarsku a na Slovensku. Vyplývá to ze společné analýzy odborníků na odpady ze zemí Visegradské čtyřky. Například v Česku tak vzniká tlak na nadměrnou výstavbu spaloven v hodnotě miliard z veřejných rozpočtů, v nichž by kompostovatelné suroviny bez užitku prolétly komínem. Řešení však podle Arniky spočívá v celoevropském sjednocení metodiky, zpětné opravě údajů, které jsme v minulosti Evropské unii nahlásili, a následování inspirativních příkladů obcí a měst.
„Všichni členové Visegradské čtyřky mají s odpady nemalý problém. Česko a Polsko nejsou aktuálně schopny plnit závazky k Evropské unii, organizace na Slovensku upozorňují na nedostatky v počtu nádob na tříděný odpad a v Maďarsku mají velmi vážný problém s kvalitou vyráběného kompostu. Není přitom nutné objevovat Ameriku, ale dobře se podívat na data nahlášená Unii a ta opravit. Ideální by bylo, kdyby přímo Evropská komise jasně stanovila metodiku, podle které data revidovat, aby v unijním prostoru nevznikaly zbytečné rozpory,“ říká expert Arniky Ing. Milan Havel z programu Toxické látky a odpady.
 |
 |
| Graf 1: Protože Česko a Německo použily odlišný přístup ke stanovení hmotnosti biologicky rozložitelných komunálních odpadů, ze které se vypočítávají konkrétní cíle pro splnění skládkové směrnice, má ČR problém stanovených cílů dosáhnout. Rozdíl je skoro 200 kilogramů (148 kg/obyv./rok v ČR a 346 kg/obyv./rok v SRN). | Graf 2:Česko nahlásilo jako biologicky rozložitelných jen 148 kilogramů komunálních odpadů na osobu a rok, neboť nezapočítalo třeba zelené odpady ze zahrad nebo údržby veřejné zeleně. Experti zemí Visegradské čtyřky odhadují, že mělo MŽP nahlásit o cca 110 kg více – to by odpovídalo metodice použité v Německu. Pokud úředníci údaj opraví, nebude mít Česko s plněním směrnice problém (MŽP nahlásilo 148 kg/obyv./rok, podle Arniky je přesnější 260 kg/obyv./rok). |
Kromě v podstatě administrativního opatření přichází Arnika také s několika příklady dobré praxe, jimiž se mohou obce a města v Česku inspirovat. Patří k nim například Písek, Chvalšiny nebo sdružení asi dvaceti obcí na Mikulovsku. Nejen že tak plní skládkovou směrnici lépe než celý Český stát, ale ještě jim z prodaných vytříděných surovin plynou příjmy do obecní kasy. Mohou tak například lidem snižovat poplatek za popelnice. Podrobné popisy inspirativních obcí jsou na webu Arniky: http://arnika.org/odpadovy-oskar-vysledky. Nevládní organizace příklady hledala prostřednictví soutěže Odpadový Oskar.
 |
Graf 3: Existují navíc dva způsoby, jak plnění skládkové směrnice prokázat. Buď tím, že stát nahlásí množství skládkovaného odpadu, nebo naopak tím, kolik odpadu se podaří vytřídit. Česko používá způsob podle množství skládkovaného odpadu, ale Slovensko a Maďarsko používají způsob podle množství vytříděného odpadu. Evropská komise by měla rozhodnout, který způsob je správný. |
„Ministerstvu životního prostředí jsme už úpravy dat navrhovali. Přestože jde v Evropě o standardní nástroj, který využila například Velká Británie, čeští úředníci změnu odmítají. Jaké k tomu mají důvody, netuším, věřím ale, že si uvědomují, že jejich postup vede k tlaku na výstavbu nepotřebných spaloven, které by si různě po Česku vyžádaly investice v řádu miliard korun, pro které nejen že není opodstatnění, ale ani EU nám na ně ze svých fondů nepřispěje (1),“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Česká republika doposud zdaleka nevyčerpala možnosti, které nabízí důsledná recyklace. Upozorňuje na to kampaň Nespaluj, recykluj! sdružení Arnika. Spalovna zničí tisíce tun kvalitních druhotných surovin. Jejich recyklací se uspoří mnohem více energie, než dodá jejich spálení. Zároveň není nutné vytěžit a dovézt tisíce tun ropy. Stejně tak spalovny ničí bioodpad, který lze přetvořit v tuny kvalitního kompostu pro využití na zahrádkách a v zemědělství. Předcházení vzniku odpadů, lepší podmínky pro jeho třídění a motivační systém plateb za likvidaci komunálního odpadu pak zajistí, že se Česko přiblíží moderním evropským regionům, jako jsou například belgické Flandry.
Přílohy:
Stanovisko nevládních neziskových organizací k plnění skládkové a rámcové směrnice v zemích visegradské čtyřky (soubor pdf)
Souhrnná studie: Zkušenosti zemí visegradské čtyřky s naplňováním skládkové směrnice o odpadech 1999/31/ES a rámcové směrnice 98/2008. Příklady dobré praxe. (soubor pdf)
