Vedení Olomouckého kraje se rozhodlo prosazovat výstavbu spalovny odpadů i přesto, že produkce komunálních odpadů v kraji klesá (1).
V prosinci loňského roku podepsaly obce olomouckého kraje memorandum, kde se zavazují mimo jiné k podpoře záměru stavby spalovny. Integrovaný systém nakládání s odpady v Olomouckém kraji (ISNO) podobně jako v Kraji Vysočina navrhla firma FITE a opět je jeho výsledkem plán na stavbu velké spalovny odpadů, která by mohla vyrůst v Přerově. Sdružení Arnika s tímto způsobem nakládání s odpady nesouhlasí a dlouhodobě upozorňuje na potřebu předcházení vzniku odpadů, větší míru recyklace a podporu kompostování a dalšího využívání surovin. Proti projektu se hlasitě postavili i místní občané, kteří na dnes, 16. dubna od 16 hodin, naplánovali protestní pochod Přerovem. Arnika podporuje tuto místní iniciativu i nesouhlasné stanovisko okresní lékařské komory.
„Je politováníhodné, že politici Olomouckého kraje prosazují systém spalovny navzdory odmítavému postoji veřejnosti a odborníků. Jistě by bylo lépe podpořit pokles odpadu a doplnit ho lepším systémem recyklace a kompostování," říká Matěj Man, vedoucí kampaně Arniky, Nespaluj, recykluj!".
Podle vyhodnocení plánu odpadového hospodářství v Olomouckém kraji za rok 2010 produkce komunálního odpadu za poslední tři roky klesá. Ke snižování produkce odpadu bude členské státy směrovat v budoucnu také politika Evropské unie.
Studie Integrovaný systém nakládání s odpady (ISNO) měla zhodnotit možnosti řešení odpadové otázky v kraji tak, aby systém představoval nejvhodnější řešení pro budoucí nakládání s odpady z hlediska ekonomického, environmentálního, energetického i sociálního a byl dlouhodobě udržitelný. „Systém ISNO zpracovala firma FITE, stejně jako například v Kraj Vysočina. „Je pozoruhodné, že téměř všechny tyto systémy končí doporučením výstavby spalovny. Krajským politikům je tak řešení v podobě spalovny firmou nabídnuto na stříbrném podnose a ti se dále nezabývají řešením třeba ekonomicky a environmentálně výhodnějším," podotýká Matěj Man z Arniky. V současnosti se v Olomouckém kraji připravuje studie proveditelnosti, která by měla ukázat, jakým směrem se bude ubírat praktická realizace ISNO.
Spalovna v Olomouckém kraji by měla mít kapacitu 150 000 tun spáleného odpadu ročně i více. To znamená ekonomicky velmi náročnou investici ve výši 2,5 – 4,5 mld. Kč. Zařízení této kapacity ročně vyprodukuje až 50 000 tun odpadu v podobě strusky, popele a popílku. Z toho asi 5 000 tun představuje toxický odpad z čištění kouřových plynů s vysokým obsahem dioxinů, těžkých kovů a polyaromatických uhlovodíků, většinou označovaný jako popílek. Spálení jedné tuny odpadu je energeticky velmi nevýhodné v porovnání s energií, která se ušetří při recyklaci tuny odpadu (viz ilustrace). Suroviny se dají opakovaně využít a není třeba je znovu vytěžit a zpracovat. Tento koloběh spalovna výrazně blokuje. Centralizovaný systém, jehož srdcem je spalovna (zařízení na energetické využití odpadu), vytvoří o mnoho méně pracovních příležitostí, než systém recyklace a kompostování.
Zástupci Olomouckého kraje sáhli po jednoduchém řešení v podobě spalovny a podpora recyklace, kompostování a prevence vzniku odpadu zde opět nedostaly šanci. Obyvatelé kraje se bojí toxické zátěže
a znečištění půdy a ovzduší, které zařízení přinese. Problematické je také zvýšení dopravy v důsledku centralizovaného svozu odpadu. Místním se taktéž nelíbí, že nedostali prostor, aby se mohli k problematice vyjádřit, stejně tak nemají v současnosti žádnou záruku, že se politici budou jejich připomínkami zabývat.
Přílohy a další informace:
(1) Srovnání produkce komunálního odpadu za jednotlivé roky
Hodnocení jednotlivých indikátorů za rok 2010 a porovnání s roky 2003 až 2009
Zdroj: Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství (POH) Olomouckého kraje za rok 2010
O kampani Nespaluj, recykluj!
V současnosti je v České republice plánováno 6 spaloven komunálního odpadu. Většinu odpadu, který dnes končí ve spalovnách a na skládkách, je ale možné dále využít. Spalovny naopak vytvářejí pokřivenou poptávku po dostatku odpadu a odvádějí pozornost od způsobů, jak dále využívat cenné suroviny: recyklace, kompostování a předcházení vzniku odpadů, k čemuž vyzývá i Evropská unie. Kampaň Arniky „Nespaluj, recykluj!" usiluje o větší podporu ekonomičtějších i ekologičtějších způsobů nakládání s odpady. K jejím cílům patří:
1) Zabránit financování spaloven z veřejných zdrojů, a to i v případě výroby tepelné či elektrické energie. Odpady jsou v prvé řadě cenné druhotné suroviny a spalovny jimi plýtvají. Prostředky z daní občanů by se měly používat na skutečné řešení problémů: lepší recyklaci, snadnější třídění odpadu a podobné programy.
2) Obrátit vyšší pozornost na prevenci vzniku komunálního odpadu, kompostování bioodpadů a vyšší míru recyklace.
3) Zabránit omezování práva občanů a obcí účastnit se rozhodovacích řízení, včetně těch o spalovnách anebo o nakládání s produkty ze spalování odpadů (například nesouhlasíme se zkracováním procesu EIA).
4) Zabránit neomezenému používání odpadů ze spaloven jako stavebního materiálu, neboť struska, popel a popílek z čištění spalin obsahují množství toxických látek, jako jsou perzistentní organické látky nebo těžké kovy.
5) Zvýšení pozornosti k odpadu ze služeb a živností, který tvoří více než 30 % komunálního odpadu. Šetrné nakládání se živnostenským odpadem není dostatečně ošetřeno legislativou, nejsou pro něj stanovené žádné národní cíle.
Celostátní petici „Nespalujme, recyklujme" podpořilo dosud více než tisíc lidí.
Více: http://arnika.org/nespaluj-recykluj
