PVC zatěžuje životní prostředí řadou reprotoxických látek, říká autor knihy Generace v ohrožení Ted Schettler

PVC představuje riziko po celý svůj životní cyklus. Při jeho výrobě se používá karcinogenní vinylchlorid a mutagenní 1,2-dichlorethan (DCE). „Těžké kovy, organické sloučeniny cínu, změkčovadla (především ftaláty), to všechno jsou reprotoxické látky, s nimiž se můžeme setkat v souvislosti s PVC, do něhož byly nebo stále ještě jsou přidávány. Zatímco ftalát DEHP slouží většinou jako změkčovadlo, kadmium a olovo, jedny z hlavních těžkých kovů způsobujících poruchy vývoje nervové soustavy, především pak mozku plodu v těle matky, se do PVC přidávaly naopak kvůli tvrzení. S výrobou chloru pro produkci PVC ve Spolaně Neratovice je spojena rtuť, jejíž zvýšené koncentrace v řece Labi dokládají, že reprotoxické látky jsou přítomny i v životním prostředí České republiky,“ shrnul základní problémy související s PVC hlavní autor knihy Generace v ohrožení Ted Schettler (1). Při likvidaci PVC ve spalovnách zase vznikají nebezpečné dioxiny, které se sice již daří zachytit před únikem do ovzduší, ale jsou stále ve zbytcích z čištění spalin. Problematická je i recyklace PVC. S některými látkami vznikajícímu při výrobě PVC musí být navíc nakládáno jako s nebezpečným odpadem.

„Látkám působícím na reprodukci je však potřeba věnovat pozornost nejen v souvislosti s PVC, a to především s ohledem na klesající populaci a plodnost v mnoha evropských zemích. Kniha, kterou představujeme, nabízí ucelený pohled na problematiku i pro laické čtenáře,“ uvedla Mgr. Zora Kasiková, tisková mluvčí sdružení Arnika, které český překlad knihy připravilo.

Sdružení Arnika v souvislosti s vydávanou knihou zveřejnilo také žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami v České republice (2), který sestavilo na základě dat ohlášených do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2007. Do první desítky největších znečišťovatelů se právě kvůli vysokým emisím DEHP dostal i provoz Fatry v Chropyni produkující obalové fólie z PVC. Praha je mezi kraji co do množství vypuštěných reprotoxických látek na 10. místě (3).

Hlavním tématem knihy Generace v ohrožení (Generations at Risk) je obecný mechanismus působení toxických látek, jako je například DEHP, na lidskou reprodukci. Publikace také dává návod, jak se dívat na studie týkající se dopadu těchto látek i na zdraví lidí a životní prostředí obecně,jak se těmto látkám bránit a jaká konkrétní rizika představují. Přestože kniha vyšla ve Spojených státech již v roce 2000, představuje stále nejucelenější dílo v této oblasti, které je zároveň snadno srozumitelné.

Podle Teda Schettlera byla hlavním důvodem sepsání knihy snaha shromáždit dostupné informace a výsledky výzkumů o reprotoxických látkách. „Nejdůležitějším sdělením knihy mělo být, že úspěšná reprodukce a normální vývoj plodu a dítěte mohou být ohroženy působením mnoha různých častých látek kontaminujících životní prostředí. Případy neplodnosti, potratů, nízké porodní váhy a některých poruch u narozených dětí narůstají co do počtu v mnoha částech světa. Důležitá data z pokusů a epidemiologických studií u lidí poskytují věrohodné důkazy o souvislosti nárůstu těchto poruch se škodlivinami v životním prostředí,“ uvedl a zmínil například olovo, rtuť či některé syntetické chemické látky, jejichž působení může vést k problémům se sníženou pozorností, zhoršenou pamětí a schopností učit se. „Chtěli jsme tyto objevy a znalosti shrnout do jedné knihy, která by byla zároveň užitečná pro čtenáře s různým vzděláním a zaměřením. Vyvíjející se plod a dítě jsou obzvláště vnímavé i na vystavení toxickým látkám v koncentracích, které nemají žádný pozorovatelný dopad na dospělé lidi. Někdy důsledky vystavení toxickým látkám v dětství poznamená jedince na celý život, “ zdůraznil Ted Schettler.

V rámci turné po České republice představil Ted Schettler svou knihu postupně již v Ústí nad Labem, Jihlavě, Ostravě a dnes také v Praze. V Ostravě se navíc setkal v rámci přednášky a diskuze se studenty na Fakultě zdravotnických studií Ostravské univerzity.

Kniha Generace v ohrožení vyjde v České republice před Vánoci, nyní je možné objednávat ji na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (cena 145 Kč).

Poznámky:

(1) Ted (Theodore) Schettler, M.D., M.P.H., je americký toxikolog a uznávaný odborník na reprodukční a vývojové vady, neurotoxicitu a další zdravotní problémy, jež mají svůj původ v životním prostředí. Vystudoval lékařství na univerzitě Case Western Reserve a veřejné zdraví na Harvardské univerzitě. Jeho knihy Generations at Risk a in Harm’s Way: Toxic Threats to Child Development rozebírají znalosti či podezření, jež mají odborníci o příčinách problémů, pocházejících ze životního prostředí, od poruch učení po onemocnění rakovinou. Je vědeckým ředitelem americké SEHN (Science and Environmental Health Network, www.sehn.org), je aktivní v sítích mezinárodních organizací jako například HCWH - Health Care Without Harm a zasedal v poradním sboru americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a Národní akademie věd.

(2) Žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami (bez oxidu uhelnatého) pro Českou republiku. Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), arzen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý (pozn.: zahrnutý až v tabulce č. 6), pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny. Na prvních dvou místech jsou provozy vypouštějící vysoká množství benzenu, následované pak těmi, kdo vypouštějí hodně polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V případě hutí a elektráren hlavně v emisích do ovzduší. Výjimkou je Sokolovská uhelná s vysokými úniky arzenu do vod. V případě provozu Fatry, a.s. v Chropyni se jedná o vysoké úniky ftalátu DEHP do ovzduší.

(3) Pořadí krajů v České republice podle součtů reprotoxických látek (kromě oxidu uhelnatého) v únicích ohlášených do IRZ

Kraj / Součty úniků v kg
Zlínský / 9075
Moravskoslezský / 8174
Ústecký / 2878
Pardubický / 2860
Středočeský / 1989
Karlovarský / 1580
Jihomoravský / 1091
Královéhradecký / 644
Plzeňský / 529
Praha / 231
Jihočeský / 189
Olomoucký / 128
Vysočina / 26
Liberecký / 0

Tato aktivita  je součástí projektu Chemická bezpečnost občanů Evropy, který byl finačně podpořen z prostředků Evropské komise prostřednictvím Zastoupení EK v ČR.

Tiskový mluvčí