Riziková analýza bývalého skladu pesticidů v Klatovech – Lubech (1), kterou financoval Plzeňský kraj a zadalo Město Klatovy, prošla oponentním řízením a ve čtvrtek 27. listopadu bude s jejími výsledky seznámena i klatovská veřejnost. „Studie, kterou zpracovala na základě veřejné zakázky firma Dekonta, potvrdila vysokou kontaminaci stavebních konstrukcí a podlah v bývalém skladu pesticidů. Současně doporučila jeho dekontaminaci. Rovněž potvrdila kontaminaci zdrojů podpovrchové vody východně od objektu, a to hned několika pesticidy. Potvrdila tak de facto vše, na co jsme po několik let upozorňovali (2),“ zhodnotil výsledky rizikové analýzy bývalého skladu pesticidů vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů a programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
„Nejpodstatnější je, že riziková analýza byla z popudu naší petiční akce (3) a díky vstřícnému přístupu bývalého radního Plzeňského kraje doc. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc. zadána a dokončena. Považujeme ji za základní kámen pro projekt na dekontaminaci objektu, jenž bude možné financovat zřejmě jenom s pomocí peněžních fondů Evropské unie,“ dodal Petrlík.
Za nejrizikovější považuje dokončená studie práci v kontaminovaném prostředí budovy a současně dlouhodobé pití vody ze zdrojů podpovrchové vody kontaminované pesticidy. Doporučuje, aby vlastníci studen východně od objektu byli upozorněni na zdravotní rizika spojená s případnou konzumací vody, a to nejen jimi samotnými, ale také domácími zvířaty. Ostatní scénáře ovlivnění lidského zdraví nebyly vyhodnoceny jako překračující akceptovatelné riziko (viz tabulku 31 ze studie) (4).
V rizikové analýze se doslova píše: „Průzkum znečištění stavebních konstrukcí potvrdil kontaminaci především podlah, a to pesticidy a ropnými látkami (v případě ropných látek i kontaminaci stěn ve dvou místnostech). Kontaminace podlah je soustředěna především do těch místností studovaného objektu, kde bylo dlouhodobě manipulováno s pesticidními přípravky,“ a dále ještě: „Míra kontaminace pesticidy a ropnými látkami v případě stavebních konstrukcí vyžaduje odstranění identifikovaných kontaminantů pomocí vhodného sanačního zásahu, nicméně nejedná se o havarijní stav, kdy by hrozilo akutní ohrožení lidského zdraví.“
V řadě případů byly zjištěné koncentrace pesticidů ve skladu ještě vyšší než v předchozích analýzách zadávaných po několik let sdružením Arnika.
Při hodnocení vlivů na okolní ekosystémy sice analýza uvádí, že „Obecně lze konstatovat, že v porovnání se zdravotními riziky pro člověka jsou ekologická rizika nevýznamná,“ ale současně dodává: “Detailní hodnocení vstupu sledovaných polutantů do potravního řetězce nebyly studovány. Toto detailní hodnocení nebylo předmětem této studie.“ Na jiném místě pak analýza Dekonty upozorňuje: „Rizikem v tomto ohledu zůstává únik kontaminantů mimo kontaminovaný oběh a jejich proniknutí do potravního řetězce nejrůznějších organismů. O potencionálním průniku kontaminantů do potravního řetězce mohou svědčit závěry analýz sledovaných polutantů ve vejcích slepic chovaných rodinou Rychtaříkových na lokalitě v předešlých letech,“ čímž se myslí rozbory zadané Arnikou v roce 2003.
Analýza má být prezentována veřejnosti 27. listopadu v 17 hodin v kulturním domě Družba v Klatovech.
Bývalý sklad pesticidů, který v restituci získala zpět rodina Rychtaříkových, byl v minulém století kontaminován dnes již většinou zakázanými pesticidy, především lindanem (5) a DDT (6), ale také celou řadou dalších pesticidů a ropnými látkami. V České republice existovalo takových míst více, pravděpodobně v každém z okresů alespoň jedno.
Poznámky:
(1) Celou analýzu lze stáhnout na internetových stránkách kampaně Budoucnost bez jedů.
(2) Souhrnné informace o případu prezentuje sdružení Arnika na webových stránkách tzv. horkého místa kampaně Budoucnost bez jedů.
(3) Petici „Klatovy bez DDT“ podepsalo během krátké doby 823 lidí a Arnika ji 31. července 2007 předala zastupitelstvům Plzeňského kraje a města Klatovy – viz tiskovou zprávu Arniky ze 31. července 2007.
(4)
(5) Lindan - organochlorový pesticid, který se dříve vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a široce se zde používal především k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro aplikaci na zemědělských kulturách zakázán. Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes se vyrábí v Indii a Číně. Dlouhodobé působení lindanu je spojováno s poškozením nervové soustavy, narušením hormonálního systému člověka či se zvětšením jater. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Více informací.
(6) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik let se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poruchy nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Více informací.
