Jestli je Středočeský kraj v něčem jedinečný, je to rychlost, s jakou se dere mezi oblasti s největšími emisemi nebezpečných sloučenin. Zatímco ve většině Česka emise a přenosy v odpadech celkově klesají, Středočeši dohánějí Ostravsko. „Zásluhu“ na tom mají hlavně firmy Spolana a Synthos kvůli produkci rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (1). Provoz společnosti Geosan pak opouštějí značná množství dioxinů (2), a elektrárny v Mělníku přispívají k nelichotivému trendu emisemi rtuti a látek způsobujících kyselé deště (3). Odhalují to žebříčky největších znečišťovatelů, které každoročně sestavují odborníci sdružení Arnika.
Prohlédněte si kompletní žebříčky největších znečišťovatelů Středočeského kraje >>
Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy (4). Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.
„Veřejný Integrovaný registr znečišťování je důležitá databáze, kde si mohou lidé ověřit, nakolik je znečištěné prostředí, ve kterém žijí, a které konkrétní podniky za to mohou. Jedná se o podstatný nástroj pro lidi, úředníky i politiky, jak monitorovat stav životního prostředí,“ hodnotí přínosy registru tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
„Průmysl se dlouhodobě snaží prosadit změny zákona a omezit tak své povinnosti k ohlašování nebezpečných látek i takzvané prahové množství, které už musejí hlásit, tím by ale lidem upřeli právo na informace. Český registr slouží v mnoha ohledech jako vzor pro další státy Evropské unie. Bez něj by se Středočeši nedozvěděli, že přestože ve zbytku státu emise nebezpečných látek klesají, kvůli Spolaně, Synthosu, mělnickým elektrárnám, ale i menším provozům laminátoven žijí v prostředí, které se nebezpečně přibližuje Ostravsku,“ komentuje žebříčky vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Firma Geosan předala v minulém roce v odpadech vysoká množství dioxinů a rtuti. Nejedná se sice o látky, které by vznikly v důsledku její činnosti, ale jsou obsaženy v zeminách a demoličních odpadech ze staré ekologické zátěže, bývalé výrobě chlóru za použití rtuti ve Spolaně Neratovice. „Geosan však navrhl způsob, jak se bude stará ekologická zátěž likvidovat a přišel s velmi konzervativní enkapsulací, aniž by se pokusil vyčistit zeminu a stavební suť od vysokých koncentrací dioxinů a rtuti. Tímto špatným rozhodnutím přispívá firma Geosan ke konzervaci toxického znečištění. Dioxiny mohly být rozloženy na méně nebezpečné látky pomocí technologie, která úspěšně vyčistila staré ekologické zátěže dioxiny a dalšími perzistentními organickými látkami ve Spolaně,“ shrnuje fakta Petrlík.
„Informace o rtuti i dioxinech v odpadech jsou jedinými veřejnosti snadno dostupnými informacemi o toxických látkách v odpadech. Příklad Spolany Neratovice a starých zátěží v ní ukazuje, jak je důležité taková data zpřístupňovat. Proto doufáme, že právě letos, v Evropském roce občanů, vynikne to, jak dobrým nástrojem k zajištění práva občanů na informace je český Integrovaný registr znečišťování. Informace ze Středočeského kraje slouží jako příklad dobré praxe, ze kterého by se měla poučit celá Evropská unie a zlepšit dostupnost těchto informací ve všech členských státech,“ říká tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ sdružení Arnika jako svůj příspěvek k Evropskému roku občanů, kterým je rok 2013. „Právo na informace o životním prostředí patří podle našeho soudu k důležitému právu všech občanů Evropské unie. Pomáhá nám Evropu dělat lepším místem pro život,“ shrnuje další souvislosti Vozník.
V celostátních tabulkách dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského (5). Dříve k nim patřil i kraj Zlínský, který si ale oproti předchozím letům polepšil na rozdíl od kraje Středočeského, kde se situace zhoršuje. „Zejména Středočeský krajský úřad by měl tento nebezpečný trend vnímat a zohlednit ho při vydávání integrovaných povolení průmyslovým provozům v kraji,“ definuje základní poučení plynoucí z letošního pořadí největších průmyslových znečišťovatelů v České republice Petrlík.
Poznámky pro editory:
(1) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(2) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech.
Více o dioxinech: http://arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf
(3) Plyny způsobující kyselé srážky - amoniak, oxidy dusíku, oxidy síry, fluorovodík a chlorovodík. Pro člověka je nejhorší výskyt smogu s vysokým obsahem oxidu siřičitého, protože může způsobovat rozedmu plic nebo srdeční potíže. Dalšími negativními jevy jsou třeba snížená ekonomická výtěžnost hospodářských lesů nebo poškozování historických památek. Kyselé srážky pak snižují i pH půdy, takže se stává pro řadu druhů neobyvatelná. Nižší pH také způsobují vyluhování toxických kovů, jako hliník, olovo, kadmium či měď do prostředí, proto umírají některé druhy a snižuje se biodiverzita.
(4) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz
Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani
(5) Více informací na http://arnika.org/tlak-verejnosti-nuti-firmy-snizovat-emise-presto-muze-byt-zlepseni-vetsi
Stránky Arniky věnované IRZ včetně žebříčků znečišťovatelů za předchozí roky:
arnika.org/registr-znecistovani
Tato akce byla realizována za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.
