Čerstvá studie opřená o data z českých zubních ordinací bude jedním z dokumentů, které mají přispět k poslednímu kolu mezinárodních rozhovorů o zákazu používání rtuti . Ty proběhnou v první polovině ledna v Ženevě. Studie, na které se sdružením Arnika spolupracovala i nezávislá expertka Kateřina Trnková, zjistila, že jsou čeští dentisté a jejich spolupracovníci ohroženi toxickou rtutí zhruba dvakrát více než ostatní lidé. Jedním z důvodů může být fakt, že se k výrobě zubních plomb dodnes běžně používá amalgám, jehož součástí je právě zmíněný těžký kov. Otestovat se kromě 15 lidí zaměstnaných ve stomatologii nechal i ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Prohlédněte si fotogalerii z odběru vzorků vlasů >>
Zástupci Arniky, kteří se organizačně podílejí i na setkání v Ženevě, budou požadovat úplný zákaz používání rtuti nejen ve stomatologii, ale i v dalších procesech (1). „Dentální amalgám je v Evropské unii druhým největším spotřebitelem rtuti hned za chlorovými chemičkami,“ zdůraznil význam této oblasti vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
„Ve vlasech stomatologických pracovníků jsme našli v průměru více než dvojnásobný obsah rtuti, než kolik jí měli lidé z kontrolní skupiny z běžné populace. Za jeden z podstatných důvodů považujeme to, že jsou dentisté a jejich spolupracovníci vystaveni rtuti při práci, například při výrobě zubních výplní nebo odvrtávání těch starých,“ říká spoluautor studie Mgr. Jiří Kristian z Arniky. „Nejde ale jen o přímý kontakt. Rtuť z ordinací a zubů se totiž může dostat i do vody a vzduchu. Opomíjeným, ale významným zdrojem jsou totiž i krematoria, kde dochází k uvolnění rtuti ze zubních výplní. Všemi těmito cestami se může těžký kov dostat až do ryb, které skončí na našich talířích. Ale souvislostí je více,“ dodává Kristian.
Přečtěte si celou studii 
Průzkum expozice rtuti u pracovníků ve stomatologii >>285.06 KB
Další podrobnosti o důsledcích používání rtuti ve stomatologii nabízíme zdarma ke stažení v infolistu Skutečná cena dentálního amalgámu >>
Průměrná koncentrace rtuti ve vlasech testovaných osob pracujících ve stomatologii dosáhla 0,373 miligramů na kilogram vlasů (2). Tyto výsledky jsou podobné studii z roku 2007 od kolektivu docenta Tučka z Univerzity Karlovy, kdy naměřili ve vlasech dentistů v průměru 0,380 miligramů/kg. U populace, která není expozici vystavena při zaměstnání, je průměrná hodnota méně než poloviční – jen 0,180 miligramů v jednom kg vlasů. Ministr zdravotnictví Heger měl pak ve vlasech 0,323 mg rtuti. Vyšší hodnoty je možné, kromě kontaminace v práci, vysvětlit třeba častým pobytem ve znečištěném prostředí v okolí spaloven a chemických závodů, velkou konzumací ryb nebo zvířecích vnitřností, z některých druhů kosmetiky, starých baterií nebo vakcín s obsahem thiomersalu.
„Existuje mnoho cest, kterými se toxická rtuť dostává do životního prostředí a ohrožuje tak mnoho organismů včetně člověka. Kromě zubních ordinací jsou to hlavně chemičky, které používají rtuť ke svému provozu, ale úniky nejsou výjimkou ani při těžbě tohoto těžkého kovu nebo ze starých ekologických zátěží. Proto se na nejbližším jednání v Ženevě zasadíme o zabezpečení kontaminovaných míst, ale třeba i snížení poptávky po ní,“ říká RNDr. Jindřich Petrlík, který se rozhovorů v Ženevě bude účastnit. „Jde o poslední kolo jednání a musíme být striktní. Opatření ale kromě mezinárodního společenství připravuje i Evropská unie, která se chce v brzké době zabývat úplným zákazem používání amalgámu. Švédsko už jej dokonce zakázalo,“ dodává Petrlík. Česká nevládní organizace Arnika je zároveň sídlem sekretariátu Pracovní skupiny pro těžké kovy Mezinárodní sítě pro eliminaci perzistentních organických polutantů (IPEN).
Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více informací je k dispozici na http://english.arnika.org/mercury
Poznámky:
(1) Graf ukazuje spotřebu rtuti jednotlivými odvětvími v EU. Druhým největším spotřebitelem rtuti byl v roce 2005 sektor stomatologie - hned po chlorových chemičkách - a to v poměru s nimi zhruba 2:1.
(2) K hodnocení obsahu rtuti byl zvolen odběr vlasů, který lze použít ke stanovení celkového obsahu rtuti v těle, přestože většinou vyjadřuje převážně hodnoty organické rtuti a používá se ke stanovení expozice u konzumentů ryb. U každé zkoumané osoby bylo nerezovými nůžkami odstřiženo malé množství vlasů ze tří míst v týlní oblasti. Vzorky byly uloženy do plastikových sáčků a odeslány do laboratoře. Analýzy vzorků na obsah rtuti provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Centrum hygienických laboratoří. Odběr biologických vzorků (v tomto případě vlasů) proběhl u 15 stomatologických pracovníků, 11 žen a 4 mužů, ze 3 oblastí České republiky - z Prahy, Brna a Českých Budějovic. Srovnávací vzorek populace, která není profesionálně vystavena amalgámu, zahrnoval 13 osob, z toho 4 ženy a 9 mužů.
V oblasti zdravotnictví řeší Arnika v současné době projekt Řízení ekologicky šetrné nemocnice s důrazem na eliminaci toxických látek a nakládání s odpady. Jedním z jeho cílů je také omezení výskytu PVC a ftalátů v prostředí nemocnic a jiných zdravotnických zařízení.
Projekt byl finančně podpořen z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR a Ministerstva životního prostředí ČR (částkou 1 987 000 Kč).
