Mezi největšími znečišťovateli Moravskoslezského kraje zůstávají podle dat z Integrovaného registru znečišťování za rok 20101 stále provozy hutního průmyslu – Mittal Steel a Třinecké železárny. Tyto dva podniky střídavě obsazují první dvě místa v produkci hned několika skupin látek. Oproti datům za rok 2009 došlo u Mittal Steel a Třineckých železáren k nárůstu většiny druhů ohlašovaných emisí.
„Může to souviset s opětovným nárůstem výroby po uplynulé době krize, kdy podniky výrobu snižovaly," dodává vedoucí ostravské pobočky Arniky Vendula Krčmářová.
Na prvním místě se Třinecké železárny umístily v žebříčku pro emise rakovinotvorných látek2 a látek reprotoxických3. Emise reprotoxických látek, tedy látek nebezpečných pro lidskou reprodukci, Třinecké železárny navýšily oproti roku 2009 o víc než 100 %. Díky vysokým emisím oxidu uhelnatého4 tak figurují i na třetím místě celorepublikového žebříčku pro tyto látky. Na prvním místě v souhrnném žebříčku pro látky rakovinotvorné a pravděpodobně či možná rakovinotvorné5, skončila společnost Mittal Steel Ostrava, která množství těchto látek navýšila cca o 1 tunu. Loňský „vítěz" této kategorie, společnost Borsodchem, emise v roce 2010 mírně snížila. Celkový součet rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek vypuštěných firmami Moravskoslezského kraje, jež se umístily na prvních deseti místech, oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o cca 17 tun.
Zvýšilo se množství ohlášených emisí nebezpečných prachových částic PM106 oproti předchozímu roku. Na prvním místě celorepublikového i krajského žebříčku v produkci prachu je Mittal Steel s 831 tunou nebezpečných prachových částic. V celorepublikovém „top-tenu" figurují také prachové emise Třineckých železáren, a to na druhém místě.
Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky podle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí. Po sedmi letech fungování IRZ však veřejnosti hrozí, že o informace o řadě průmyslových znečišťovatelů přijde. Usiluje o to Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), které navrhuje zrušit povinnost ohlašování do IRZ pro podniky, které nemusí hlásit úniky a přenosy látek podle evropského nařízení (jedná se přibližně o podniky, které nemají vydáno ani integrované povolení). Co by to znamenalo například pro Moravskoslezský kraj lze dobře dokumentovat na příkladu žebříčku největších znečišťovatelů karcinogenním formaldehydem7. Podnik Dukol dominuje na první příčce krajského a druhé příčce celorepublikového žebříčku pro tuto látku. Spolu s dalšími provozy emitujícími rakovinotvorný formaldehyd by však podle plánů MPO byl zbaven povinnosti formaldehyd do IRZ ohlašovat. To by znamenalo, že na krajské i národní úrovni by v žebříčcích největších zdrojů emisí formaldehydu nezůstal ani jediný podnik. 8
Na prvním místě krajského žebříčku emisí látek nebezpečných pro vodní organismy9 do povrchových vod figuruje ČOV v Ostravě přesto, že tyto emise oproti roku 2009 snížila. O více než polovinu emise těchto látek snížila také Energetika Třinec. V celorepublikovém měřítku se tyto emise ovšem zvýšily, což potvrzuje opět Mittal Steel, který zvýšil emise těchto látek více než o 900 kg.
Poprvé ohlásil dioxiny10 i v odpadech ostravský hutní kolos Mittal Steel. „Padesát osm gramů dioxinů v jednotkách I-TEQ, které byly předány z Mittalu Steel Ostrava mimo provozovnu v odpadech, skončilo podle výkazu v IRZ v recyklovaných odpadech. S největší pravděpodobností tedy byly použity buď na stavbách, anebo v jiných výrobcích či dále využívaných materiálech. „To považujeme za selhání v naplňování Stockholmské úmluvy, která konstatuje, že by odpady s obsahem perzistentních organických látek neměly být určené k recyklaci," říká Jindřich Petrlík z Arniky.
Spalovna nebezpečných odpadů v Ostravě společnosti SITA předala nejvíce rtuti11 v odpadech a nejvíce tak přispěla k nárůstu těchto emisí celorepublikově i v kraji (emise zvýšila ze 708 kg za rok 2009 na 5634 kg za rok 2010).
Data v Integrovaném registru znečišťování jsou zveřejňována od roku 2004 vždy k 30. září, a to za předchozí rok. Letos jsou informace dostupné na adrese http://tomcat.cenia.cz/irz/ .
Kompletní žebříčky znečišťovatelů pro Moravskoslezský kraj za rok 2010537.59 KB
Poznámky pro editory:
(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz
Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani
(2) Rakovinotvorné látky - do této skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
(3) Reprotoxické látky - zařazení látek mezi reprotoxické (poškozující reprodukční systém člověka) vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie1 a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování. Mezi reprotoxické látky jsou řazeny: 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny.
1 State of California EPA - Office of Environmental Health Hazard Assessment 2006: Safe Drinking Water and Toxic Enforcement Act of 1986 - Chemicals Known to the State to Cause Cancor or Reproductive Toxicity, 29.IX.06. Proposition 65. Available at: http://www.oehha.ca.gov/prop65/prop65_list/Newlist.html#list
(4) Oxid uhelnatý je hořlavý a prudce jedovatý bezbarvý plyn bez zápachu, který je hlavním produktem nedokonalého spalování materiálů s obsahem uhlíku. Oxid uhelnatý v atmosféře reaguje fotochemickými reakcemi s jinými látkami, zejména s hydroxylovým radikálem, čímž se rozkládá, avšak na druhou stranu tyto reakce zvyšují koncentrace methanu a především škodlivého přízemního ozonu v ovzduší (fotochemický smog). V konečném důsledku je možné oxid uhelnatý díky jeho přeměně na oxid uhličitý označit rovněž jako skleníkový plyn. Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší například ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami (angina pectoris). Více: arnika.org/oxid-uhelnaty
(5) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(6) Polétavý prach (PM10), tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů). Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Podrobnou charakteristiku polétavého prachu PM10 najdete zde: arnika.org/poletavy-prach-pm10
(7) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi látky prokazatelně karcinogenní pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete na arnika.org/formaldehyd.
(8) Zachovejme IRZ: arnika.org/zachovejme-irz
(9) Látky nebezpečné pro vodní organismy - tyto látky byly vybrány podle tzv. R-vět. Současně byly vybrány pouze látky, pro které se do IRZ nahlašují emise do vody: (1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arzen a sloučeniny, atrazin, bromované difenylétery (PBDE), DDT, diuron, endosulfan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, chlorfenvinfos, chlorpyrifos, chrom a sloučeniny, isodrin, isoproturon, kadmium a sloučeniny, kyanidy, lindan (γ-HCH), měď a sloučeniny, mirex, naftalen, nikl a sloučeniny, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, olovo a sloučeniny, pentachlorbenzen (PeCB), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), rtuť a sloučeniny, simazin, sloučeniny organocínu, toxafen, tributylcín a sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny, trifluralin a zinek a sloučeniny).
(10) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více o dioxinech: arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf
(11) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: arnika.org/mercury
Zveřejnění žebříčku znečišťovatelů podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci projektu Ochrana životního prostředí online s Arnikou. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
