U pravidelných znečišťovatelů došlo k navýšení emisí

 „Může to souviset s opětovným nárůstem výroby po uplynulé době krize, kdy podniky výrobu snižovaly," dodává vedoucí ostravské pobočky Arniky Vendula Krčmářová.

Na prvním místě se Třinecké železárny umístily v žebříčku pro emise rakovinotvorných látek² a látek reprotoxických³. Emise reprotoxických látek, tedy látek nebezpečných pro lidskou reprodukci, Třinecké železárny navýšily oproti roku 2009 o víc než 100 %. Díky vysokým emisím oxidu uhelnatého⁴ tak figurují i na třetím místě celorepublikového žebříčku pro tyto látky. Na prvním místě v souhrnném žebříčku pro látky rakovinotvorné a pravděpodobně či možná rakovinotvorné⁵, skončila společnost Mittal Steel Ostrava, která množství těchto látek navýšila cca o 1 tunu. Loňský „vítěz" této kategorie, společnost Borsodchem, emise v roce 2010 mírně snížila. Celkový součet rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek vypuštěných firmami Moravskoslezského kraje, jež se umístily na prvních deseti místech, oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o cca 17 tun.

Zvýšilo se množství ohlášených emisí nebezpečných prachových částic PM1₀⁶ oproti předchozímu roku. Na prvním místě celorepublikového i krajského žebříčku v produkci prachu je Mittal Steel s 831 tunou nebezpečných prachových částic. V celorepublikovém „top-tenu" figurují také prachové emise Třineckých železáren, a to na druhém místě.

Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky podle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí. Po sedmi letech fungování IRZ však veřejnosti hrozí, že o informace o řadě průmyslových znečišťovatelů přijde. Usiluje o to Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO), které navrhuje zrušit povinnost ohlašování do IRZ pro podniky, které nemusí hlásit úniky a přenosy látek podle evropského nařízení (jedná se přibližně o podniky, které nemají vydáno ani integrované povolení). Co by to znamenalo například pro Moravskoslezský kraj lze dobře dokumentovat na příkladu žebříčku největších znečišťovatelů karcinogenním formaldehydem⁷. Podnik Dukol dominuje na první příčce krajského a druhé příčce celorepublikového žebříčku pro tuto látku. Spolu s dalšími provozy emitujícími rakovinotvorný formaldehyd by však podle plánů MPO byl zbaven povinnosti formaldehyd do IRZ ohlašovat. To by znamenalo, že na krajské i národní úrovni by v žebříčcích největších zdrojů emisí formaldehydu nezůstal ani jediný podnik. ⁸

Na prvním místě krajského žebříčku emisí látek nebezpečných pro vodní organismy⁹ do povrchových vod figuruje ČOV v Ostravě přesto, že tyto emise oproti roku 2009 snížila. O více než polovinu emise těchto látek snížila také Energetika Třinec. V celorepublikovém měřítku se tyto emise ovšem zvýšily, což potvrzuje opět Mittal Steel, který zvýšil emise těchto látek více než o 900 kg.

Poprvé ohlásil dioxiny¹⁰ i v odpadech ostravský hutní kolos Mittal Steel. „Padesát osm gramů dioxinů v jednotkách I-TEQ, které byly předány z Mittalu Steel Ostrava mimo provozovnu v odpadech, skončilo podle výkazu v IRZ v recyklovaných odpadech. S největší pravděpodobností tedy byly použity buď na stavbách, anebo v jiných výrobcích či dále využívaných materiálech. „To považujeme za selhání v naplňování Stockholmské úmluvy, která konstatuje, že by odpady s obsahem perzistentních organických látek neměly být určené k recyklaci," říká Jindřich Petrlík z Arniky.

Spalovna nebezpečných odpadů v Ostravě společnosti SITA předala nejvíce rtuti¹¹ v odpadech a nejvíce tak přispěla k nárůstu těchto emisí celorepublikově i v kraji (emise zvýšila ze 708 kg za rok 2009 na 5634 kg za rok 2010).

Data v Integrovaném registru znečišťování jsou zveřejňována od roku 2004 vždy k 30. září, a to za předchozí rok. Letos jsou informace dostupné na adrese http://tomcat.cenia.cz/irz/ .

Kompletní žebříčky znečišťovatelů pro Moravskoslezský kraj za rok 2010537.59 KB

Poznámky pro editory:

(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz

Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani

(2) Rakovinotvorné látky - do této skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.

(3) Reprotoxické látky - zařazení látek mezi reprotoxické (poškozující reprodukční systém člověka) vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie1 a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování. Mezi reprotoxické látky jsou řazeny: 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny.

^₁ State of California EPA - Office of Environmental Health Hazard Assessment 2006: Safe Drinking Water and Toxic Enforcement Act of 1986 - Chemicals Known to the State to Cause Cancor or Reproductive Toxicity, 29.IX.06. Proposition 65. Available at: http://www.oehha.ca.gov/prop65/prop65_list/Newlist.html#list 

(4) Oxid uhelnatý je hořlavý a prudce jedovatý bezbarvý plyn bez zápachu, který je hlavním produktem nedokonalého spalování materiálů s obsahem uhlíku. Oxid uhelnatý v atmosféře reaguje fotochemickými reakcemi s jinými látkami, zejména s hydroxylovým radikálem, čímž se rozkládá, avšak na druhou stranu tyto reakce zvyšují koncentrace methanu a především škodlivého přízemního ozonu v ovzduší (fotochemický smog). V konečném důsledku je možné oxid uhelnatý díky jeho přeměně na oxid uhličitý označit rovněž jako skleníkový plyn. Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší například ve městech, mohou způsobit vážné zdravotní potíže zejména lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami (angina pectoris). Více: arnika.org/oxid-uhelnaty

(5) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.

(6) Polétavý prach (PM₁₀), tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů). Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Podrobnou charakteristiku polétavého prachu PM10 najdete zde: arnika.org/poletavy-prach-pm10

(7) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi látky prokazatelně karcinogenní pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete na arnika.org/formaldehyd.

(8) Zachovejme IRZ: arnika.org/zachovejme-irz

(9) Látky nebezpečné pro vodní organismy - tyto látky byly vybrány podle tzv. R-vět. Současně byly vybrány pouze látky, pro které se do IRZ nahlašují emise do vody: (1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arzen a sloučeniny, atrazin, bromované difenylétery (PBDE), DDT, diuron, endosulfan, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, chlorfenvinfos, chlorpyrifos, chrom a sloučeniny, isodrin, isoproturon, kadmium a sloučeniny, kyanidy, lindan (γ-HCH), měď a sloučeniny, mirex, naftalen, nikl a sloučeniny, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, olovo a sloučeniny, pentachlorbenzen (PeCB), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), rtuť a sloučeniny, simazin, sloučeniny organocínu, toxafen, tributylcín a sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny, trifluralin a zinek a sloučeniny).

(10) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více o dioxinech: arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf

(11) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: arnika.org/mercury

Zveřejnění žebříčku znečišťovatelů podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci projektu Ochrana životního prostředí online s Arnikou. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Tiskový mluvčí