O téměř půl tuny více rtuti vypustily loni do ovzduší hnědouhelné elektrárny Chvaletice a Počerady. Zvýšilo se i množství látek toxických pro vodní organismy, včetně kyanidů, vypouštěných do řek. Nejvíce rakovinotvorných látek stále vypouští Spolana Neratovice kvůli výrobě PVC a dalších surovin pro výrobu plastů. U ostatních škodlivých látek (rakovinotvorné, reprotoxické, mutagenní a narušující fungování hormonální soustavy) průmyslové zdroje emise snížily. Je za tím především snížení emisí styrenu a formaldehydu z konkrétních průmyslových provozů v různých krajích.
"Snížení ohlášených emisí toxických látek není nic neobvyklého. V minulosti vždy následoval opět jejich nárůst. Zbavme se však emisí škodlivin trvale. Přestaňme proto spalovat uhlí a výrazně omezme spotřebu plastů nejen jednorázových, která vede k emisím obrovského množství toxických látek během výroby, používání i likvidace," shrnuje Jindřich Petrlík z Arniky.
O znečištění ve svém okolí se lidé dozví na webu www.znecistovatele.cz
Mezi největšími znečišťovately dominují velké průmyslové podniky z Moravskoslezského, Středočeského a Ústeckého kraje a z kraje Vysočina. Druhým rokem se však objevují provozy speciální průmyslové výroby z dalších krajů. To podtrhuje potřebu jejich přísnější kontroly a je otázka, zda to je možné jen vydáváním integrovaných povolení.
“Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky (jako jsou PFOA nebo PFOS) anebo bromované dioxiny. Seznam monitorovaných látek a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit,” doplňuje Petrlík.
Kompletní žebříčky jsou k dispozci ke stažení
Rtuť
Hlavními zdroji emisí rtuti do ovzduší zůstávají hnědouhelné elektrárny, především Chvaletice (nárůst ze 154 kg na 537 kg za rok) a Počerady (z 229 kg na 383 kg za rok). Vedle toho emise rtuti více jak zdvojnásobila také Teplárna Mělník. Tři roky poté, co vstoupila v platnost Minamatská úmluva o rtuti, která Českou republiku zavazuje ke snižování emisí rtuti, jdeme přesně opačným směrem. Na vině je mimo jiné benevolentní přístup Ministerstva životního prostředí k udělování výjimek z emisních limitů pro rtuť. Neexistuje žádný plán snižování emisí tohoto toxického kovu.
Množství rtuti v odpadech se naopak rapidně snížilo a to v důsledku ukončení výroby chloru za pomocí rtuti v obou chlorových chemičkách, tj. ve Spolchemii v Ústí nad Labem a ve Spolaně Neratovice.
Dioxiny v odpadechVelké množství dioxinů předaly v odpadech metalurgické provozy a spalovny odpadů, množství se meziročně snížilo o desetinu.
Na prvním místě jsou Třinecké železárny, které meziročně snížily množství dioxinů v předaných odpadech o 30 g TEQ. Následuje spalovna nebezpečných odpadů Suez Využití zdrojů, a.s. v Trmicích a malešická spalovna Pražských služeb, a.s. V obou posledně jmenovaných případech pochází dioxiny ze spalování PVC a dalších chlorovaných látek v odpadech.
Už třetím rok po sobě předávají průmyslové provozy v odpadech až desetkrát více dioxinů než vypouští v emisích do ovzduší celá Česká republika. Je velmi alarmující, že některé firmy odpady s vysokými koncentracemi dioxinů dokonce recyklují. Například směsi popelovin ze spaloven mohou končit ve stavebním materiálu. MŽP by mělo osudy takových odpadů sledovat.
Emise škodlivin do vod
Látky ohrožující vodní organismy
Devítitunový nárůst množství látek nebezpečných pro vodní orgasmy vypuštěných do vod za loňský rok má na svědomí především galvanovna, lisovna a svařovna MS Technik v Rožnově pod Radhoštěm, která poprvé ohlásila přes 9 t zinku a jeho sloučenin v emisích do vody. Zinek je těžký kov a není sice nijak zvláště nebezpečný pro člověka, ale pro ryby a vodní organismy je to jed.
Na znečištění vod se významnou měrou také podílejí kyanidy, které způsobily nedávnou havárii na Bečvě, kde otrávily vše živé na téměř 40 km řeky. Nejvíce kyanidů loni vypustila ČOV v Ostravě, která pravděpodobně přijímá odpadní vody z místních metalurgických provozů. DEZA Valašské Meziříčí, pátý největší znečišťovatel vod kyanidy, vypustila loni do Bečvy o 30 kg kyanidů více oproti roku 2018.
Za uplynulých padesát let se kritické lokality kyanidových havárií víceméně nezměnily. Na Ostravsku je způsobují metalurgické a kovodělné provozy a na Labi pak Lučební závody Draslovka Kolín, kde se kyanovodík používá při výrobě.
Arnika na havárii na Bečvě reagovala výzvou Řeky bez jedů, kterou k dnešnímu dni podepsalo přes 4 tisíce lidí.
K otravě řeky stačí několik desítek kilogramů kyanidů. Ohlašovací práh pro jejich přenosy v odpadech je ovšem hodně vysoký - 500 kg, proto ve výzvě Řeky bez jedů požadujeme jeho snížení. Výzva míří i na další nedostatky IRZ z hlediska ochrany vod před toxickými látkami.
Emise škodlivin do ovzduší
Potěšující je trvalý pokles emisí plynů způsobujících kyselé srážky. Jejich největšími zdroji zůstávají hnědouhelné elektrárny a Unipetrol Litvínov.
Skleníkové plynyMnožství skleníkových plynů se v hlášeních do IRZ za poslední rok snížilo z téměř 67 milionů t na více jak 63 miliony t. Roční emise výrazně snížila například elektrárna Počerady.
Styren
Celkové emise styrenu ohlášené do IRZ klesly o 3,4 t na 106,6 t. Zatímco Siemens Mohelnice emise o více než 2 t snížil, provozy Aco Industries v Táboře výrazně zvýšily o 3,5 t a v Přibyslavi o 0,5 t, vedle toho Polytec Composites Bohemia, s.r.o. v Chodové Plané zvýšil o 4,5 t.
Provozy v první desítce největších znečišťovatelů styrenem jsou zodpovědné za téměř 54 % emisí styrenu. Úroveň regulace emisí této látky je obecně nízká. Za rok 2019 ji do IRZ ohlásilo 52 průmyslových provozů, což je o dva méně proti roku 2018.
Formaldehyd
Množství rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu kleslo meziročně o téměř 10 t na 18 t za rok 2019. Jihlavské provozy Kronospan OSB a Kronospan ČR snížily emise z více než 14 t na méně než 5 t za rok 2019. V kraji Vysočina však vzrostly emise formaldehydu v Lukavci, konkrétně Dřevozpracující družstvo Lukavec je zvýšilo ze 3,6 na 5,5 t a provoz Lukaform tam ohlásil přes jednu tunu emisí této látky za rok 2019.
Arnika sestavuje žebříčky šestnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2019 data poskytlo celkem 1364 provozů, což je o 32 více oproti roku 2018.
TEQ – dioxiny mají rozličnou toxicitu. Proto se při uvádění množství uvádí tzv. toxický ekvivalent, který vyjadřuje míru toxicity konkrétního typu dioxinu ve vztahu k tomu nejtoxičtějšímu z nich (2,3,7,8 tetrachlordibenzo-p-dioxin, TCDD)
Podepište výzvu "Řeky bez jedů"
Kyanidy, které z Bečvy udělaly mrtvou řeku, jsou vyvrcholením úniků toxických látek do vod, k nimž dochází v poslední době stále častěji. Ochrana vod polevila kvůli nedostatečnému monitoringu toxických látek a je také důsledkem benevolentního povolování dalších a dalších zdrojů znečištění.
Žádáme proto:
Řádné vyšetření havárie, ke které došlo 20. září 2020 na Bečvě pod Valašským Meziříčím, a exemplární potrestání jejích viníků.
Vody ohrožují nejen kyanidy, ale život v nich otravuje i celá řada dalších chemických látek, které se ani neměří a jejichž skladování v sousedství vodních toků není dostatečně omezené. Ke zvýšení prevence znečištění vod proto žádáme zlepšení monitorování toxických látek, konkrétně:
- Pro kyanidy snížení ohlašovacích prahů do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) tak, aby bylo možné lépe sledovat vypouštění i nakládání s těmito vysoce nebezpečnými látkami.
- Snížení ohlašovacích prahů do IRZ pro další nebezpečné látky v únicích do vody a v odpadech.
- Zpřísnění limitů pro vypouštění látek nebezpečných pro vodní organismy, včetně mědi a zinku.
- Sledovat větší škálu látek ohrožujících kvalitu vody povrchové i zdrojů pitné vody, ke kterým patří široká škála perfluoralkylovaných látek (PFAS). Žádáme jejich zařazení na seznam látek ohlašovaných v únicích do vody a v odpadech (do IRZ).
- Zveřejnění snadno dostupného seznamu starých ekologických zátěží, z nichž trvale unikají toxické látky kontaminující vodní organismy a ryby.
- Zpracování plánu na omezení zátěže vodních toků a ryb rtutí.
V Praze a Ostravě 26. září 2020
Adresáti: Vláda ČR, Ministr životního prostředí ČR, Parlament ČR, zastupitelstva krajů i obcí, krajské a obecní úřady
Projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce.
