Cementárna, o které je řeč, se nachází v malé obci Prachovice na Chrudimsku, v těsném sousedství chráněné krajinné oblasti Železné hory. V obci se nachází jeden z největších vápencových lomů v České republice a těžba vápence a jeho zpracovávání (zvláště výroba cementu) jsou pro obec velmi významné. V roce 2015 převzal provoz cementárny mexický výrobce stavebnin Cemex. Kromě výroby cementu cementárna také spaluje takzvané alternativní palivo z odpadů, a to jak z komunálního, tak z celé řady různých průmyslových odpadů. Dodávku a předzpracování odpadů pro cementárnu zajišťuje společnost EcoWasteEnergy (dříve Ecorec), kterou Cemex vlastní. V okolí Prachovic se dlouhodobě šíří silný chemický zápach, připomínajícím pálené pneumatiky nebo plast, který trápí obyvatele okolních obcí. Ti jsou přesvědčení, že se line právě z cementárny.
Podepište petici proti zápachu v okolí obce Prachovice
Nás, níže podepsané občany ČR, již několik let obtěžuje odpudivý chemický zápach, který se šíří v závislosti na směru větru od obce Prachovice, případně neseme nelibě to, že problém se zápachem na Prachovicku, který trápí místní obyvatele, dosud nebyl vyřešen.
Tímto žádáme o vyšetření, odkud zápach pochází a co obsahuje, a o zamezení jeho výskytu.
Petice je určena hejtmanovi Pardubického kraje – JUDr. Martinovi Netolickému Ph.D.
Petiční výbor: MVDr. Jakub Plachý, Karel Marek, PharmDr. Tereza Machová
Petice vznikla 20. března 2020
Vývoj kauzy a další informace
Zápach v okolí cementárny a snaha o zdvojnásobení limitu pro emise TOC
Řadu let místní obyvatele obtěžuje chemický zápach připomínající pálený plast nebo pneumatiky. Podle místních se šíří v závislosti na směru větru od cementárny. Jsou přesvědčeni, že jde o zápach právě z cementárny, který pravděpodobně vzniká buď při pálení odpadů, nebo (pravděpodobněji) při výrobě cementu používáním méně kvalitní suroviny s větším obsahem organických látek.
Místní obyvatelé mají podezření, že zápach nevychází z komínu, ale z nějakého výduchu v areálu, případně uniká v důsledku provozních chyb nebo neřešeného poškození zařízení. Nasvědčuje tomu například zkušenost a svědectví místních ze srpna 2018, kteří se v té době sešli se zástupci firmy a za bezvětří a ideálních rozptylových podmínek byl zápach cítit v areálu cementárny přímo pod zmiňovaným komínem.
Firma Cemex se momentálně snaží o to, aby jí bylo v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) schváleno další zahloubení lomu v Prachovicích, ze kterého čerpá surovinu (vápenec) pro svou výrobu. To by znamenalo nejen pokračování těžby, ale i možné negativní dopady na přírodu v okolí lomu a na život místních obyvatel. Týkat by se to mělo zvláště povrchových, ale i podzemních vod v oblasti. Autorka oznámení záměru v rámci procesu EIA připouští, že v souvislosti se zahloubením lomu “nelze zcela vyloučit riziko negativního vlivu záměru na kvantitu povrchových nebo podzemních vod”, a v jeho důsledku dojde k likvidaci minimálně jednoho potoka.
Dokumentace k záměru byla, pod vlivem řady kritických připomínek spolků Arnika a Herout, ale i dalších obcí a subjektů, Ministerstvem životního prostředí již třikrát oznamovateli vrácena k přepracování. Naposledy k tomu došlo v únoru 2024. Poslední verze dokumentace byla zveřejněna v říjnu 2024 a do konce října bylo možné se k ní vyjádřit. Následně bylo k záměru svoláno (v souladu se zákonem) veřejné projednání, které proběhlo prezenční i online formou 3. 12. 2024. Projekt má podle nás vážné nedostatky, které se týkají zvláště rozptylové a pachové studie a hodnocení vlivů na lidské zdraví, a pokud bude záměr povolen, bez vhodně nastavených podmínek může mít velmi neblahé důsledky pro zdraví a život lidí v okolí Prachovic.
Všechny dokumenty zveřejněné v rámci procesu EIA najdete zde.
Vyjádření Arniky k dokumentaci záměru najdete zde.
Zároveň probíhalo také řízení o změně integrovaného povolení pro firmu Cemex, která měla spočívat v dvojnásobném navýšení limitu pro emise těkavých organických látek (TOC). Domníváme se, že právě zvyšující se obsah těkavých organických látek v surovině může být příčinou do okolí se šířícího zápachu. Emisní limit pro TOC by podle BREF pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého měl být 10 mg/Nm3 pro rotační pece a 30 mg/Nm3 pro šachtové pece. Cementárna Prachovice má již nyní emisní limit zvýšený, a to na 40 mg/Nm3, a jeho zvýšení na 80 mg/m3, o které (hned dvakrát) žádala, je tak osminásobkem doporučeného limitu v uvedeném dokumentu. Je to poměrně hodně i ve srovnání s jinými evropskými cementárnami, které se obvykle vejdou do limitu 40 mg/m3, nebo ve srovnání s jinými českými cementárnami, u kterých lze z veřejně dostupných zdrojů dohledat, že a jakou emisní výjimku mají povolenou (např. cementárna Mokrá má povolen limit 25 mg/m3, cementárna Hranice 50 mg/m3).
Žádost o navýšení limitu a všechny související dokumenty najdete zde.
V červenci 2022 vydalo MŽP rozhodnutí o možné podjatosti pardubického krajského úřadu a rozhodování o zvýšení emisního limitu pro cementárnu bylo předána Krajskému úřadu Kraje Vysočina. Ministerstvo podjatost posuzovalo na podnět spolku Herout. Možná podjatost krajského úřadu a jejího ředitele podle MŽP spočívá v tom, že cementárna, spoluspalující odpady, je klíčovou součástí krajského plánu odpadového hospodářství, v rámci kterého chce Pardubický kraj podporovat další spalování odpadů. Podle ministerstva tak nelze pominout riziko, že nutnost zajistit provoz cementárny může vést k systémově podjatému jednání úřadu. Krajský úřad následně na začátku roku 2022 rozhodl (a ministerstvo v květnu 2023 jeho rozhodnutí potvrdilo), že řízení o navýšení limitu zastavuje. Cementárna je podle mínění krajského úřadu schopna plnit stávající limit a žádost o jeho dvojnásobné navýšení je tak bezpředmětná.
Krajský úřad Pardubického kraje rovněž cementárně v rámci zavádění nápravných opatření povolil neomezené vypouštění škodlivin až do konce roku 2023, což je v situaci, kterou popisujeme výše, zcela bezprecendentí. Spolky Herout a Arnika podaly v této souvislosti podnět na zahájení přezkumného řízení. Ministerstvo životního prostředí se tím podle vyjádření jeho tiskového mluvčího bude zabývat.
Lidé o problému informovali kromě MŽP, Krajského úřadu Pardubického kraje a ČIŽP (viz níže) řadu dalších institucí - hejtmana, Správu CHKO Železné hory a Státní zdravotní ústav. Bylo jim však většinou sděleno, že případ nespadá pod jejich kompetenci a dál se v něm tyto orgány neangažovaly. Problém se zápachem nebyl ani po letech vyřešen.
Kauza zápachu v okolí Prachovic byla zpracována Českou televizí v rámci pořadu Nedej se!, Hospodářskými novinami (naposledy viz) a dalšími médii. Pozorně mapována bude i do budoucna.
O kauzu se zajímá senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL), která je rovněž účastnicí některých řízení a podává k nim své připomínky. Marek Výborný (KDU-ČSL) na toto téma přednesl interpelaci.
Jak problém (ne)šetřila ČIŽP
Na základě stížností místních obyvatel na zápach prováděla Česká inspekce životního prostředí kontroly v areálu cementárny už v roce 2016 a 2018. Podle dostupných informací místní poslali inspekci řadu dalších stížností, hlavně během let 2019 a 2020.
V červenci 2020 inspekci zkontaktovali dokonce s podezřením na havárii v cementárně, protože k silnému zápachu se přidalo také pálení očí a sliznic nosu a úst. ČIŽP hlášení havárie zaevidovala “jako podnět, který v rámci své kompetence prošetříme dle kontrolního řádu a pravomocí ČIŽP na úseku ochrany životního prostředí”. Není však známo, že by se jím bezprostředně víc zabývala.
V březnu, dubnu a listopadu až prosinci 2019 a v únoru a květnu 2020 proběhly další kontroly ČIŽP v provozu Cemexu, které však nic zvláštního neodhalily.
Další kontrola proběhla v červenci 2020. Inspekce si na jejím základě od provozu cementárny vyžádala detailní schéma všech výduchů z rotační pece a jejich provozní evidenci a funkci stabilizátorů. ČIŽP následně příkazem z 24. srpna rozhodla o nápravném opatření, které mělo do konce října 2020 podle slov hejtmana Martina Netolického (ČSSD) z dopisu místním “umožnit objektivnější a přesnější sledování procesů v zařízení a tím pomoci identifikovat potenciální zdroje zápachu a přispět k odstranění opakovaných podnětů z okolí Prachovic”. Hejtman ve stejném dopisu uvádí, že pokud by uvedené opatření nevedlo k nápravě nebo alespoň výraznému zlepšení situace, ČIŽP měla dále v plánu podat návrh na přezkum závazných podmínek integrovaného povolení.
Zápach byl cítit i nadále, proto obyvatelé v listopadu 2020 oslovili MŽP, které jim sdělilo, že opatření bude inspekce v první polovině měsíce teprve vyhodnocovat. ČIŽP si následně na vyhodnocení vyžádala další dva týdny s tím, že v prvním prosincovém týdnu budou inspektoři místní kontaktovat. To se nestalo.
V první půlce prosince 2020 se místní na MŽP obrátili sami. Dozvěděli se, že nápravné opatření problém vyřešilo, a to s platností od 1. prosince. Zápach byl však v okolí Prachovic cítit i nadálea je tomu tak s přestávkami, nejčastěji způsobenými odstávkou provozu, dodnes.
V areálu cementárny proběhlo během roku 2021 několik dalších kontrol, a to v lednu a únoru, v dubnu až květnu a v říjnu až prosinci (viz), jejich výsledkem však podle našich informací nebyly žádné kroky, které by vedly k nápravě problému se zápachem. Většina kontrol provedených během roku 2020 a 2021 proběhla (nesmyslně) v době provozní odstávky cementárny.
Třešničkou na dortu bylo absurdní řešení stížnosti na nečinnost Oblastního inspektorátu ČIŽP Hradec Králové. Stížnost místní adresovali na MŽP. MŽP postoupilo stížnost ředitelství ČIŽP a ředitelství ČIŽP postoupilo stížnost k řešení Oblastnímu inspektorátu ČIŽP Hradec Králové, na který si místní stěžovali.
Je zřejmé, že ČIŽP se nedaří problémy dlouhodobě řešit stejně jako na mnoha jiných místech republiky, například při otravě Bečvy.
Vysoké emise benzenu a cementárna jako jeden z největších znečišťovatelů
Cementárna v Prachovicích je velmi významným znečišťovatelem svého okolí potenciálně nebezpečnými chemickými látkami. Především to platí o emisích rakovinotvorného benzenu, kterého v roce 2021 vypustila téměř 8 tun (jak vyplývá z dat v Integrovaném registru znečišťování, kam mají průmyslové provozy povinnost informace o vypouštění znečišťujích látek za každý rok hlásit). Cementárna se tak zároveň stala “skokanem roku”, za předešlé roky totiž emise benzenu do systému nehlásila vůbec. Podle manažera pro komunikaci společnosti Cemex šlo o blíže nespecifikovanou administrativní chybu.
Pokud by nicméně společnost emise benzenu do systému nahlásila i za předešlé roky, vypadaly by údaje takto (v kg):
Z hlediska vypouštění rakovinotvorných látek do ovzduší se tak cementárna v Česku zařadila na druhé místo, hned za Spolanu Neratovice a před průmyslové kolosy jako je Kronospan, Elektrárna Chvaletice, Orlen Unipetrol nebo Deza.
V posledních měsících cementárna opakovaně překračovala emisní limit pro benzen, který je jí stanoven, Krajský úřad Pardubického kraje ji za to však až do dneška nepokutoval.
Problémy spojené s pálením odpadů nejen ze zahraničí
Kapacita cementárny firmy Cemex je podle seznamu zařízení spoluspalujících odpad zveřejněného ČHMÚ 85 000 tun paliva vyrobeného z odpadů (TAP) za rok. Předpokládáme, že veškeré odpady ke spálení Cemexu dodává jím vlastněná firma EcoWasteEnergy. EcoWasteEnergy měla v roce 2020 od MŽP souhlas k dovozu spalitelného odpadu za účelem “předběžného využití a následného energetického využití” v zařízení společnosti Cemex. Jinými slovy šlo o povolení k dovozu odpadu za účelem výroby TAP a následného spálení.
Přestože legislativa platná do konce roku 2020 dovoz odpadů k pálení výslovně zakazovala, výše zmíněný typ povolení nebyl ojedinělý. Podle MŽP měly k prosinci 2020 podobná povolení také další 4 firmy, celkem jde tedy o 5 českých firem. Pro kontext - zařízení spoluspalujících odpad je v České republice právě 5.
Od roku 2021 tento zákaz neplatí. Odpad z České republiky ovšem musí podle nové odpadové legislativy při pálení dostat přednost před tím ze zahraničí. Chybí však prováděcí předpisy a obecně není do dnešního dne zcela jasné, jak budou nová pravidla určována a hlavně vymáhána. Proto reálně hrozí, že dovoz odpadů ze zahraničí ke spálení v České republice se stane poměrně běžnou praxí, zvlášť právě v případě cementáren.
