Skupina ČEZ předložila dokumentaci EIA k mělnické spalovně k veřejnému připomínkování. Podle dokumentace však ČEZ nevybral pro zařízení konkrétní technologii. Výběr technologie je přitom zásadní pro zhodnocení dopadu na životní prostředí. Podle předložených dat by navíc bez vhodné technologie do životního prostředí mohl unikat až třetí nejvyšší objem emisí rtuti v České republice. Vyplývá to z připomínek, které zpracovala Arnika ve spolupráci s místními organizacemi na ochranu životního prostředí.
Předložená dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) má několik zásadních nedostatků a nemohla hodnotit skutečný dopad na životní prostředí. Z dokumentu není možné zjistit, jakou technologii ČEZ zvolil, a proto není možné určit, jaký vliv na okolní prostředí bude mít provoz zařízení.
„Nikdo s jistotou neví, zda zamýšlené technologie budou správně fungovat v praxi. Ve spalovně nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem použili neodzkoušenou technologii pro zachycování dioxinů a důsledkem byla závažná havárie v dubnu 2013,“ komentuje situaci RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky.
Na základě údajného obsahu rtuti v pálených odpadech uvedeného v dokumentaci Arnika vypočítala, že spalovna Mělník by při plném využití své kapacity vyprodukovala mezi 320 až 1280 kg rtuti za rok v emisích a ve zbytcích ze spalování. Ve srovnání s daty ohlášenými do Integrovaného registru znečišťování vedeného Ministerstvem životního prostředí by se tak stala třetím až čtvrtým největším zdrojem rtuti v České republice.
„Na tomto příkladu chceme dokumentovat, že celé posouzení vlivů na životní prostředí vychází spíše z virtuálních předpokladů, ale žádný jiný údaj dokumentace neposkytuje. Co je však horší, v technologii spalovny není podle hodnocení EIA zařazen filtr na zachycování emisí rtuti, což bývá u nejlepších dostupných technologií běžné. Přitom právě emise rtuti z plánované spalovny mají být celkem vysoké,“ vysvětlil Petrlík.
V dokumentaci dále chybí analýza složení komunální odpadu ve Středočeském kraji. Je možné, že spoustu materiálu půjde vytřídit a tím pádem by bylo výhodnější investovat do recyklačních linek, které by navíc poskytly daleko více pracovních míst. Podle Arniky je kapacita spalovny zcela předimenzovaná a vůbec nepočítá se zvyšováním objemu vytříděného a recyklovaného odpadu. Není ani jasné, z jaké vzdálenosti bude spalovna odpad vozit. Spalovna Mělník by proto po roce 2024 mohla bránit výhodnější recyklaci odpadů nebo předcházení jejich vzniku.
„To, že v dokumentaci chybí údaje o konkrétní technologii, považujeme za nepřípustné a žádáme vrácení dokumentace k doplnění. Bylo by také vhodné srovnat zvolené řešení s variantami pro jiné způsoby nakládání s odpady, které budou efektivní i po roce 2025,“ uzavírá Petrlík.
