Navržený a nedávno zveřejněný Metropolitní plán chce do budoucna výstavbu v Praze regulovat co nejméně. Na pozemcích určených k zástavbě plán neřeší, zda na něm bude stát bytový dům, obchody nebo kanceláře. To má vyplynout až z jednání developerů se stavebním úřadem. Podle nevládní organizace Arnika je plán natolik vágní, že by ho mohl potkat stejný osud jako územní plán Pece pod Sněžkou. Pro Nejvyšší správní soud byl příliš obecný, a proto ho nedávno zrušil. Oba plány přitom vytvořil tentýž architekt Roman Koucký. Arnika proto zaslala otevřený dopis pražské radní pro územní rozvoj Petře Kolínské a řediteli Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeji Boháčovi.
Územní plán v Peci pod Sněžkou zavedl takzvané regulační bubliny, které neurčovaly, kde má stát jaký typ staveb nebo zda má na pozemku být například park. Stanovily pouze, jak velká část konkrétního území se může zastavět. Následkem toho se měl územní plán měnit sám od sebe podle postupující zastavěnosti. V důsledku toho by mohl developer, který kopne do země jako první, postavit největší budovy. Naopak na posledního developera by už zbyla jen povinnost kompenzovat masivní výstavbu v sousedství například vytvořením parku.
Soud dospěl k názoru, že se v Peci pod Sněžkou mělo jinými slovy stavět podle principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele”. Podle stavebního zákona přitom územní plán musí stanovit jasná pravidla, co na území smí stát. Plán v Peci pod Sněžkou ale stavebním úřadům žádné jasné instrukce ohledně objemu, výšky nebo náplně staveb neposkytoval. Takový dokument by dostatečně neochraňoval práva všech vlastníků. Nikdy by nevěděli, jestli ještě budou nebo už nebudou moci stavět.
Většina pravidel se zjevně podobá konstrukcím v Metropolitním plánu, který přichází s obdobným pojmem “lokality”. Není ovšem divu, když autorem obou dokumentů je architekt Roman Koucký. Krajský soud v Hradci Králové, Nejvyšší správní soud i krajský úřad však považovaly pravidla za příliš nejasná, a tudíž nevymahatelná. Umožňují různý výklad a nechávají příliš velký prostor pro tvořivost developerů a úředníků stavebního úřadu. Podstatné části územního plánu v Peci pod Sněžkou proto zrušily.
V této souvislosti IPR sice tvrdí, že v případě velkých rozvojových území v Praze bude třeba zpracovat územní plán v městské části. Ze současné legislativy však vůbec nevyplývá, kdo má dílčí územní plány městských částí Prahy připravit, jakým způsobem, co v nich může být a zda je to vůbec možné. Arnika v otevřeném dopisu na tyto skutečnosti upozorňuje pražskou radní Petru Kolínskou a ředitele IPR Ondřeje Boháče a vyzývá k řešení obtížné situace.
”Situace je vážná. Z územního plánu musí být jasné, kde a jaký typ budov mohou developeři stavět. Bez srozumitelných instrukcí nemohou stavební úřady vůbec rozhodovat. Z podobných zkušeností víme, že bez pravidel nedojde mezi developery a úřady k dohodě téměř nikdy a územní rozvoj setrvá na mrtvém bodě. Nejasná pravidla navíc vytvářejí prostor ke korupci,“ komentuje situaci Vendula Zahumenská, právnička Arniky.
Pražané se mohou seznamovat s novým návrhem Metropolitního plánu od konce loňského roku a letos na jaře ho čeká veřejné projednání. Magistrát návrh zveřejnil s velkým předstihem, což Arnika považuje za vstřícný krok.
„Hlavní město potřebuje nový územní plán jako sůl. Praze chybí nejen kvalitní regulace výstavby, ale i ochrana zelených ploch, veřejných prostranství, škol nebo zdravotnických zařízení. Autoři by měli chyby z Metropolitního plánu odstranit ještě před veřejným projednáním. Praha má šanci připravit kvalitní územní regulaci, neměla by ji proto promarnit,“ uzavírá Václav Orcígr z Arniky.
