Poslanci budou na dnes zahajované schůzi sněmovny jednat o návrhu upravujícím účast veřejnosti ve stavebních a dalších řízeních. Nevládní organizace varují před možným pokusem některých poslanců o vyloučení občanů z rozhodování.
Podobné snahy jsme totiž v poslední době v parlamentu svědky téměř každoročně. Omezení občanských práv původně navrhovalo také Ministerstvo pro místní rozvoj, výsledná vládní předloha jej už neobsahuje. Původní návrh nebyl podložen žádným důkazem o tom, že občané maří schvalování stavebních záměrů. Naopak existuje mnoho příkladů, kdy účast veřejnosti pomohla napravit chyby úřadů, vedla ke zlepšení životního prostředí měst či obcí nebo k záchraně vzácných částí přírody. Zvyšuje také obecný zájem místních lidí o prostředí, ve kterém žijí, a o veřejné dění. Asociace ekologických organizací Zelený kruh ve spolupráci s Arnikou, Nesehnutím, Ekologickým právním servisem, Ateliérem pro životní prostředí a Hnutím Duha proto vyzývá poslankyně a poslance, aby nepřipustili omezení práv občanů.
Ministerstvo pro místní rozvoj původně připravilo novelu stavebního zákona v podobě, která by významně omezila možnost občanů účastnit se rozhodování o stavebních záměrech. Nedokázalo přitom zdůvodnit názor, že občané podáním připomínek protahují a blokují rozhodování úřadů. Po kritice nevládních organizací i odborníků z Legislativní rady vlády byl ale návrh přepracován. Výsledná vládní předloha účast veřejnosti sice komplikuje, ale zachovává. Zároveň zlepšuje institut autorizovaných inspektorů tím, že umožňuje jejich kontrolu úřady i veřejností. Návrh tedy ekologické organizace celkově hodnotí pozitivně.
Někteří poslanci ale mohou svými pozměňovacími návrhy zákon výrazně zhoršit. Ekologické organizace se především obávají dalšího pokusu o okleštění občanských práv. Zákon o ochraně přírody a jeho paragraf zaručující účast občanských sdružení přestál už šest přímých útoků, včetně pokusu o jeho úplné zrušení. Napadali jej během tří různých volebních období poslanci a poslankyně pravice, levice i středu. „Poslední útok byl neobvyklý tím, že jej vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj s přihlížením ministra pro životní prostředí,“ komentuje Lukáš Matějka, právník Arniky.
„Pokud se opět objeví pozměňovací návrh na vyloučení veřejnosti z rozhodování, vyzýváme poslankyně a poslance, aby jej nepodpořili a nedopustili okleštění občanských práv a zavedení netransparentního rozhodování,“ řekl Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu. „Naše analýza prokázala, že více než polovina pozměňovacích návrhů vede ke zhoršení kvality životního prostředí. Často jsou předkládány obsáhlé desetistránkové pozměňovací návrhy, ve kterých se zákonodárci mají problém zorientovat,“ upozornil Daniel Vondrouš.
„Otevřenost veřejné správy a jejího rozhodování umožňující efektivní kontrolu ze strany veřejnosti, považuji za velmi důležitou. Bylo by špatně veřejnost z rozhodovacího procesu vyloučit s použitím falešného argumentu, že občanské iniciativy blokují rozhodovací proces. Naopak, hlídají zákonnost celého procesu. A pokud nebude veřejná správa dělat přešlapy, bude i rozhodovací proces plynulý,“ uvedl Robert Basch z Nadace Open Society Fund, která podporuje rozvoj občanské společnosti.
Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika eviduje celou řadu případů, kdy občané účastí v územních a stavebních řízeních dosáhli významné úpravy staveb. V naprosté většině se rozhodování úřadů účastní malá místní sdružení občanů přímo ze sousedství chystaných staveb obchodních center, parkovišť, skladů a továren. Přejí si zachování či náhradu parků a dětských hřišť, ve stavebních řízeních se snaží omezit zejména hluk a prach při výstavbě. „Ročně vydají stavební úřady v průměru téměř 140 tisíc stavebních povolení. Občanská sdružení nevedou přesnou statistiku, kolika z nich se zúčastnila, bude to však přibližně 1 - 2 %," odhaduje Lukáš Matějka z Arniky. „I ta nejaktivnější sdružení se však odvolají tak v každém desátém případě, který sledují, protože často se svými připomínkami uspějí nebo prostě nemají výhrady. Žaloby podávají ještě méně často. Přesto tato promile kauz, které pro jistotu ani neeviduje, posloužila ministerstvu pro místní rozvoj jako záminka pro návrh plošného zákazu účasti“, podotkl Matějka.
Aktivní občané se například spojili, aby usilovali o lepší podobu pražské Pankrácké pláně. Jejich cílem nebylo a priori stavby blokovat, ale dosáhnout rozvoje celé lokality a přijatelného objemu a výšky staveb. Bez jejich účasti by dnes na Pankráci již stály stavby, které by území dál znehodnocovaly a lidem znepříjemňovaly život. Jak významné je při rozhodování o stavbách také fáze stavebního řízení dokumentuje nejen na Pankráci snaha developerů toto řízení obcházet formou osvědčení od autorizovaného inspektora. Právní řád dnes umožňuje stavět i na základě pouhého povolení stavby, tedy bez řádného územního rozhodnutí, které se občanům Pankráce podařilo soudně zrušit. Stavitel pražských mrakodrapů se proto snažil obejít účastníky stavebního řízení a získat rychle povolení prostřednictvím inspektora. Nedostatečná kontrola autorizovaných inspektorů spolu se zrušením účasti ve stavebních řízeních by tak vedly k tomu, že ztratí smysl také účast sdružení v územních řízeních.
Občané z pražské Kotlářky se prostřednictvím sdružení zúčastnili územního a stavebního řízení na stavby rodinných domů. K těmto záměrům neprobíhal proces EIA, tudíž podle návrhu MMR by se už v budoucnu sdružení nedomohlo svých námitek vůči výstavbě, která původně zasahovala také do cenné přírodní lokality v rokli Kotlářka, ani dostatečného ozelenění stávající výstavby, kvůli které se kácelo mnoho stromů.
Nezbytnost účasti ve všech stupních rozhodování o stavbách ukazuje kauza Kronospan – průmyslového podniku na výrobu dřevotřísky v Jihlavě. Do procesu EIA na stavbu nové kotelny se zapojila čtyři sdružení, protože už dnes je podnik významným znečišťovatelem ovzduší ve městě. V rozhodnutí EIA byly i díky občanům stanoveny desítky podmínek, které by stavbu zlepšily. Do stavebního povolení však byly tyto podmínky zapracovány až po upozornění účastníků – sdružení, které se účastnily i procesu EIA. Účastníci navíc prosadili systém sledování kvality ovzduší, který je dnes vzorem pro další města a kraje.
Díky současnému právu být informován o zahajovaných řízeních se občané Horní Olešnice a dalších obcí v Podkrkonoší vůbec dozvěděli, že jejich obce mají být přeryty povrchovými rypadly soukromých prospektorů těžících české granáty. Dosud se proto dařilo omezit těžbu na pole mimo obce a mimo nivy horských potoků.
Naplňování mezinárodně garantovaného práva na informace, účast k rozhodování a přístup k soudům v České republice shrnuje nová brožura Zeleného kruhu. Petra Humlíčková z Legislativního centra Zeleného kruhu k této analýze říká: „Právo každého podílet se na rozhodování o jeho okolí mu zaručuje i mezinárodní právo - konkrétně Aarhuská úmluva, která letos platí již deset let. Stále je však naplňována nedostatečně. Občané se například nemohou účastnit rozhodování o umístění jaderného úložiště vedle jejich obce, nemohou se proti nezákonným rozhodnutím účinně bránit u soudu."
Asociace ekologických organizací Zelený kruh usiluje v rámci projektu „S vyloučením veřejnosti, nebo transparentně a kvalitně?" o to, aby se veřejnost mohla i nadále vyjadřovat ve správních řízeních k projektům, které významně ovlivňují životní prostředí. Spolupracuje přitom úzce se sdružením Arnika, Ateliérem pro životní prostředí, Ekologickým právním servisem, Hnutím Duha a Nezávislým sociálně-ekologickým hnutím NESEHNUTÍ. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund.
Prezentace příkladů úspěšné účasti veřejnosti:
Příklady účasti veřejnosti na rozhodování
| Pankrác | |
 |
Desítky výškových novostaveb, které mění tvář nejen Pankrácké pláně, ale také panorama celé Prahy, úřednické změny územního plánu v kategorii výškového limitu staveb, další a další překračování únosné dopravní zátěže městské čtvrti s trvalým překročením imisních limitů, nové nájezdy a podzemní garáže. To všechno by měli stíhat obyvatelé Pankráce pouze v zákonné lhůtě pro vyjádření k územnímu řízení. Více >>> |
| Granáty v Podkrkonoší | |
 |
Oblast Podkrkonoší patří k jednomu z mála nalezišť českého granátu – polodrahokamu, který se používá tradičně k výrobě šperků. Granáty se dobývají povrchovou těžbou. Od roku 2003 se snaží občané podkrkonošských obcí Horní Olešnice, Dolní Olešnice a Dolní Kalná aktivně řešit následky nelegální i legální těžby v oblasti a založili proto sdružení Pod Rovněmi. Více >>> |
| Kotlářka | |
 |
Spory o výstavbu rezidenčního komplexu Hanspaulka v Praze 6 se táhly několik let. Společnost ING Real Estate chtěla stavět na samém okraji zalesněné rokle Kotlářky, která slouží ke sportu a procházkám. Nakonec došlo ke kompromisu: ING slíbila, že nezasáhne do vegetace na svazích rokle a zachová tak útočiště pro živočichy i bariéru mezi vilami a přírodní roklí. Více >>> |
| Kronospan | |
 |
Jihlavský dřevozpracující závod KRONOSPAN CR se rozhodl v roce 2006 u jednoho ze svých provozů vyměnit kotelnu a instalovat filtrační technologii. Do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) se zapojilo mnoho občanů a čtyři občanská sdružení. Upozorňovali na zvýšenou prašnost a stoupající množství emisí rakovinotvorného formaldehydu ze závodu. Více >>> |
Další informace
Historie útoků na § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny
