Souhrnné množství karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek ohlášených podniky ze Zlínského kraje do Integrovaného registru znečišťování1 za rok 2010 se meziročně zvýšilo o přibližně 2,5 tuny - ze zhruba 79,5t za rok 2009 na více jak 82t za rok 2010. Za nárůst jsou zodpovědné zdroje emisí styrenu2 , jehož ohlášené množství pro Zlínský kraj se zvýšilo zhruba o 1,5 tuny, a to přesto, že největší původce styrenu, Hobas CZ z Uherského Hradiště, snížil emise styrenu do ovzduší meziročně o jednu tunu. U podniku DEZA Valašské Meziříčí došlo ke změně v emisích rakovinotvorného benzenu3, které meziročně vzrostly o 3 tuny, což je i množství nárůstu u látek prokazatelně rakovinotvorných pro lidi. Vyplývá to ze žebříčků, které podle IRZ zpracovává sdružení Arnika.
"Podniky Zlínského kraje bohužel usnuly na pomyslných vavřínech a nenavázaly na významné snížení emisí nebezpečných látek v roce 20094. Téměř ve všech kategoriích emisí dle vlivu na lidské zdraví, ve kterých dostal kraj za rok 2009 od Arniky v tiskové zprávě pochvalu za snížení, došlo opět k nárůstu. Je tedy zřejmé, že za snížením množství toxických látek v únicích za rok 2009 byl nejspíš pokles výroby způsobený ekonomickou krizí," komentovala dočasný pozitivní trend pozorovaný ve Zlínském kraji vedoucí uherskohradišťské pobočky Arniky Ing. Jana Altunkaya.
Souhrnné množství karcinogenních i potenciálně karcinogenních látek se zvýšilo i přesto, že jejich součet u největšího původce, kterým je DEZA Valašské Meziříčí, zůstal téměř stejný. Valašskomeziříčská chemička přesto figuruje nejen na prvním místě pro látky karcinogenní a reprotoxické (stejně jako v předchozím roce), ale nově i pro látky mutagenní, rtuť v odpadech a perzistentní organické polutanty5. Je totiž největším zdrojem emisí polyaromatických uhlovodíků6 do ovzduší, kvůli čemuž vede právě tabulku původců perzistentních organických látek. Podle vyjádření společnosti je tento skok způsoben navýšením výroby benzenu v roce 2010. Vedení společnosti také slibuje, že díky rekonstrukcím zásobníků naftalenu by podnik v příštím roce měl zmizet z předních příček žebříčků největších znečišťovatelů.
Emise styrenu vypouštějí ve Zlínském kraji stále stejní znečišťovatelé. Z prvního místa nezmizel Hobas (i když jeho emise klesly o 905 kg) a dostal se tak opět i do celorepublikového žebříčku (na 4.misto). Právě na příkladech podniků emitujících styren lze dobře dokumentovat, co by pro Zlínský kraj znamenalo navrhované omezení IRZ. Usiluje o ně Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které navrhuje zrušit ohlašování do IRZ pro podniky, které nemusí ohlašovat úniky a přenosy látek podle evropského nařízení. Jedná se přibližně o podniky, které nemají vydáno ani integrované povolení. V žebříčku největších zdrojů emisí styrenu by tak nezůstal ani jediný.7
Největším zdrojem emisí rtuti8 do ovzduší je teplárna Otrokovice, přestože je snížila z 34 kg na 11 kg. Teplárna Otrokovice je i třetím největším zdrojem arsenu9 v odpadech. Sledovat takovéto látky v odpadech je velmi důležité. „Až informace z IRZ umožnily v případě záměru zavážet hliniště u Vážan (Kroměříž) odpady z Teplárny v Otrokovicích posoudit potenciální míru zátěže arsenem v této lokalitě a současně porovnat ji v rámci České republiky," říká RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky. Bohužel právě množství chemických látek sledovaných v odpadech by MPO chtělo omezit.
O více než 2 a půl tuny vzrostly emise látek nebezpečných pro vodní organismy. Může za to navýšení emisí nahlášených Čistírnou odpadních vod Otrokovice společnosti Toma z 325 kg na 4040 kg. Jedná se především o emise zinku10. „Za toto zvýšení může neznámý zdroj v odpadních vodách. Čistírny jsou totiž jakýmsi zrcadlem průmyslového znečištění v regionu. Upozorňují nás na zvýšení či snížení zátěže životního prostředí, i když samy ji nezpůsobují, pouze monitorují," vysvětlila Jana Altunkaya z Arniky. Dobrou zprávou je, že oproti loňsku nefigurují v žebříčcích čistírny odpadních vod Malenovice a Luhačovice. Nepřesáhly totiž limitní hodnoty pro emise látek nebezpečných pro vodní organismy.
Za rok 2010 poprvé ohlásil nějaký provoz ze Zlínského kraje dioxiny11 v odpadech. Konkrétně se jedná o spalovnu Emseko firmy SITA CZ ve Zlíně. Množství přesahujícím 1 gram TEQ12 za rok je pro tuto skupinu látek relativně dost (byť jde o hodnotu jen mírně přesahující ohlašovací práh pro odpady). I o tuto informaci, tedy množství dioxinů v odpadech, by podle návrhu MPO občané mohli do budoucna přijít.
Ve Zlínském kraji za rok 2010 ohlašovalo 119 provozoven, což je o 14 více než za rok 2009.
Kompletní žebříčky největších znečišťovatelů ve Zlínském kraji za rok 2010:
IRZ2010_ZlinskyKraj.pdf466.15 KB
Poznámky a další informace:
1 Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz
2 Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Lidé žijící v okolí podniků vypouštějících styren si také často stěžují na nepříjemný zápach. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na arnika.org/styren.
3 Benzen má mimo jiné reprotoxické účinky: vystavení člověka vlivu benzenu má souvislost s poruchami eurální trubice, rakovinou; pokud jsou jeho účinkům vystaveny matky, u jejich potomků hrozí srdeční vady a nízká porodní váha, narušení činnosti varlat, může mít vliv na menstruační cyklus. Více arnika.org/benzen
4 Viz žebříčky největších znečišťovatelů pro Zlínský kraj dle IRZ za rok 2009:
http://arnika.org/soubory/dokumenty/toxicke-latky/IRZ_Zlinsky_zebricky_2009.pdf
5 Perzistentní organické látky (POPs = Persistent Organic Pollutants) - některé POPs na Zemi vznikaly již dříve, ale za jejich nebezpečně vysoké koncentrace může člověk. Používají se jako průmyslové látky, jako pesticidy anebo se nepozorovaně rodí v průmyslu (v chemických a spalovacích procesech). Patří k nim dioxiny, PCB anebo DDT a další látky. Více arnika.org/pops
6 Polyaromatické uhlovodíky (PAU) - do této skupiny se řadí cca 100 organických uhlovodíkových sloučenin. V prostředí přetrvávají velice dlouho (jsou tedy perzistentní), neboť odolávají přirozeným rozkladným procesům. Vznikají převážně při nedokonalém spalování organických látek (uhlí, olejů, nafty, benzinu a plastů) v nevhodných spalovacích zařízeních. Tyto sloučeniny mají mutagenní a karcinogenní vlastnosti, ohrožují zdravý vývoj plodu. Mezi PAU znečišťující ovzduší patří například benzo(a)pyren. Více: arnika.org/polycyklicke-aromaticke-uhlovodiky-pahs
7 O plánovaném omezení IRZ: arnika.org/zachovejme-irz
8 Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: arnika.org/mercury
9 Arsen je prvek mající vlastnosti kovů i nekovů, tzv. metaloid (polokov). Silně se akumuluje v sedimentech a může se hromadit i v potravním řetězci. Jeho toxické působení je závažné. Lze ho proto označit jako látku velmi nebezpečnou především pro zdraví člověka, ale i pro řadu organismů. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) se jedná o látku karcinogenní pro člověka. Více zde: arnika.org/arsen
10 Zinek je toxický pro ryby. Více: arnika.org/zinek
11 Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek: polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF). Celkem se jedná o 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou je i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více o dioxinech: arnika.org/dioxiny-pcdd-pcdf
12 V životním prostředí se hladiny dioxinů měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ).
Zveřejnění žebříčků znečišťovatelů podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci projektu Ochrana životního prostředí online s Arnikou. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
