Pojem 15minutového města (či „města krátkých vzdáleností) se často zjednodušuje na požadavek vysoké hustoty zástavby. Ve skutečnosti ale nejde primárně o hustotu, nýbrž o dostupnost. Klíčové je, aby lidé měli v docházkové vzdálenosti většinu služeb každodenní potřeby a kvalitní veřejnou dopravu.
Princip 15minutového města znamená, že se obyvatelé dostanou pěšky nebo na kole během přibližně 15 minut k základním službám – například k potravinám, drogerii, školám, školkám, parkům, zdravotní péči nebo dalším běžným službám. Stejně důležitá je dobrá dostupnost veřejné dopravy, ideálně kapacitní kolejové, která umožňuje rychlé spojení s dalšími částmi města.
Určitá míra hustoty je k tomu potřebná, protože podporuje vznik a fungování služeb a efektivní provoz veřejné dopravy. Sama o sobě ale nestačí. I velmi husté čtvrti mohou být nefunkční, pokud jsou monofunkční (například pouze kancelářské nebo rezidenční), chybí v nich služby nebo jsou špatně napojené na veřejnou dopravu.
Naopak dobře fungující 15minutové město stojí především na promíchanosti funkcí, dostupnosti služeb, kvalitním veřejném prostoru a dobrém napojení na veřejnou dopravu – nikoli jen na vysoké hustotě zástavby.
