Tvrzení, že „Praha je jedno z nejzelenějších měst na světě“, pochází z žebříčků, které hodnotily například jen 50 nebo 150 vybraných měst světa a posuzovaly je v jejich administrativních hranicích. Vzhledem k tomu, že má Praha velmi rozsáhlé administrativní území, vycházela v takových srovnáních velmi dobře.
Pokud se ale podíváme na srovnání podle Indexu HUGSI, který nehodnotí města v jejich administrativních hranicích, ale počítá pouze souvislou městskou zástavbu splňující minimální hustotu obyvatel na km², vychází obraz výrazně jiný. Index HUGSI hodnotí města na základě čtyř kritérií: podíl zelených ploch, vitalitu zeleně, množství zeleně na obyvatele a prostorové rozložení zeleně v rámci města. Praha se v tomto srovnání umístila na 118. místě z 516 hodnocených měst.
Nejhůře Praha dopadla v kritériu prostorového rozložení zeleně – má sice velké souvislé plochy zeleně, ale zároveň výrazný nedostatek zeleně v centru, širším centru města a v některých dalších čtvrtích. Podle tohoto indexu navíc Praha v posledních letech přišla o několik procent podílu zeleně.
Také v aktuálním hodnocení českých měst Ministerstvem životního prostředí pro potřeby implementace Nature Restoration Law (Národního plánu obnovy přírody) si Praha nevede nijak výjimečně. Ze 13 krajských měst skončila v absolutním podílu zeleně v administrativních hranicích na 8. místě, v podílu korunového zápoje („stínu stromů“) na 7. místě a naopak na 3. místě v podílu zpevněných ploch.
