Malovanka - zástavba nad tunelem

Návrh předpokládá využití pozemku nad vjezdem do Strahovského tunelu (fakticky na betonovém překladu tunelového portálu) pro výstavbu dopravní ústředny a stanoviště integrovaného záchranného systému (IZS) (plocha zvláštních komplexů, ZVO). Toto území bylo původně určeno pro zeleň městskou krajinnou (ZMK).Jakkoliv není pochyb o potřebnosti uvažované stavby, její budování na úkor pozemků určených pro zeleň Arnika považovala za nepřijatelné.

Je také nepochopitelné, že nebyl vyhodnocen vliv záměru na životní prostředí, přičemž je evidentní, že takový vliv může být značný, a to v negativním smyslu.

Současnost

Dotčenou plochu o rozloze 4 288 m² tvořil betonový překlad tunelového portálu a podle  územního plánubyla plocha původně vymezena pro „zeleň městskou krajinnou" – ZMK.

Zdroj: www.mapy.cz

Nový územní plán

Navrhovaná změna územního plánu

Změna územního plánu týkající se Malovanky (změna č. Z 2500/00) byla součástí I. vlny tzv. celoměstsky významných změn územního plánu. V roce 2009 radní hlavního města projednávání této a dalších 12 změn odložili kvůli sporům. Veřejné projednání tohoto a dalších záměrů proběhlo v srpnu 2011. Zastupitelé změnu Z 2500 schválili v roce 2012.

Rodný list zakázky na výstavbu střediska Malovanka na webu Magistrátu.

Informace o záměru na stránkách investora.

Zpráva o stavbě v Lidových novinách.

Proč jsme nesouhlasili se změnou územního plánu:

Centrum IZS má být jinde

Změnu územního plánu jsme považovali za překonanou. Jak vyplývalo ze zpráv v médiích i z oficiálních informací pražského magistrátu, mělo být stanoviště integrovaného záchranného systému umístěno v Troji. Pozemek v Břevnově tak již k této stavbě nebylpotřebný. I kdyby se uvažovalo o jiném typu výstavby, než je stanice IZS, považovali jsme zástavbu pozemku jakýmkoliv typem stavby za zcela nevhodnou.

Rozpor se slibem

Vytvoření nové zelené plochy na tomto pozemku bylo jednou z podmínek, za nichž byla povolena stavba Strahovského tunelu – jedná se tedy o opatření ke zmírnění negativních vlivů stavby na životní prostředí. Právě proto, že vytvoření zelené plochy bylo podmínkou zprovoznění Strahovského tunelu, domnívali jsme se, že se mělo na splnění této podmínky trvat – již tehdejší stav, kdy plocha vymezená pro zeleň byla pouze betonovou deskou, byl protiprávní a způsoboval pochybnosti o legálnosti provozu Strahovského tunelu.

Již při stavbě Strahovského tunelu přislíbil primátor při veřejné diskusi s občany, že nad portálem Strahovského tunelu u Malovanky nevznikne nova stavba, ale bude zde park. Přestože politické vedení Prahy se od té doby několikrát vyměnilo, závazek daný občanů měl být dodržen. Mimoúrovňová křižovatka Malovanka a další stavby v oblasti Břevnova byly koneckonců rovněž realizovány bez ohledu na to, kdo je zrovna primátorem Prahy, a podle původních plánů.

Zelená plocha byla na tomto pozemku vymezena v souvislosti se stavbou Strahovského tunelu. Zeleň zde měla částečně kompenzovat negativní vlivy automobilové dopravy, zejména prašnost a emise znečišťujících látek v ovzduší, směřující do a ze Strahovského tunelu. Další zástavba pozemků v širším okolí MÚK Malovanka je vzhledem k předpokládaným intenzitám dopravy v této oblasti zcela nevhodná. Územně analytické podklady i modely znečištění ovzduší ukazují, že znečištění oxidy dusíku NO_X a prachovými částicemi PM₁₀ se pohybuje na samé hranici zákonných imisních limitů.

Nevhodné umístění stavby

Zastavění plochy omezí přirozené proudění vzduchu v okolí mimoúrovňové křižovatky Malovanka, což povede k dalšímu zhoršení stavu ovzduší, přičemž může dojít k překračování zákonných hygienických limitů. Zastavěním pozemku dojde také k uzavření uliční řady, a tím k výraznému zhoršení provětrávání celé lokality. Uvažuje se zde o stavbě, která má dosáhnout stejné výšky jako sousední Hotel Pyramida. Pozemek byl určen jako nezastavitelný mimo jiné právě proto, aby byla zajištěna alespoň částečná ventilace obydlené oblasti silně zatížené automobilovou dopravou.

Zástavbou tohoto posledního nezastavěného pozemku v uliční řadě Břevnov ztratí jediný výhled na Norbertov a Střešovice a tím by zaniklo přirozené vizuální propojení těchto čtvrtí.

 Připomínky Arniky k zadání I. vlny CVZ (250.16 Kb)

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>