Novela stavebního zákona přináší největší změnu památkové péče od roku 1989. Bez odborné analýzy a širší debaty výrazně omezuje roli odborníků při ochraně kulturního dědictví.
Nejzásadnější změna se týká památkových rezervací a zón, včetně lokalit UNESCO, jako jsou Praha, Kutná Hora nebo Český Krumlov.
Orgány památkové péče zde už nebudou vydávat závazná stanoviska. Jejich vyjádření budou pouze nezávazným podkladem pro rozhodnutí stavebních úřadů, a to u všech staveb, které nejsou samy kulturní památkou.
Stavební úřady se tak mají stát hlavními garanty toho, že nová výstavba nenaruší panorama, historickou strukturu ani pohledové horizonty našich nejcennějších měst.
Komplexní pozměňovací návrh navíc ruší i nezávazné vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) v památkových rezervacích, zónách a ochranných pásmech.
U jednotlivých památek sice vyjádření NPÚ zůstává, lhůta se ale zkracuje na pouhých 10 dní. Během této doby má odborná instituce prostudovat projektovou dokumentaci, stavebně-historické průzkumy a připravit kvalifikované stanovisko. Takto krátká lhůta výrazně omezuje možnost důkladného odborného posouzení.
Součástí novely je také zrušení řady ochranných pásem, pokud nebudou do dvou let znovu vyhlášena. To se týká i Prahy. Vzhledem k rozsahu procesu je velmi nepravděpodobné, že se to podaří včas.
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
Zdroje:
