Sněmovnou právě projednávaná novela stavebního zákona má odstranit téměř všechny překážky výstavby – včetně povinnosti dodržovat hygienické limity hluku a znečištění ovzduší.
Předkladatelé argumentují tím, že limity často nevyjdou a kvůli jednomu „pitomému“ decibelu pak nelze povolit novou výstavbu, například bydlení. Jeden decibel prý navíc lidské ucho stejně nerozezná. Jenže realita vypadá jinak. V místě, kde už dnes hluk překračuje hygienické limity, přibude stavba, která jej zvýší o „neznatelný“ decibel. Pak další stavba. A další. Každá sama o sobě přidá jen málo, ale výsledkem je postupné a trvalé zhoršování podmínek pro život.
Problém českých hygienických limitů přitom není v tom, že by byly příliš přísné. Naopak. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě upozorňuje, že negativní dopady hluku a znečištěného ovzduší na zdraví nastávají už při výrazně nižších hodnotách, než jaké dnes české předpisy považují za přijatelné.
Důsledky přitom nejsou jen otázkou komfortu. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku a znečištěnému ovzduší zvyšuje riziko kardiovaskulárních a respiračních onemocnění, včetně rakoviny plic. Narušuje spánek, zvyšuje stres, zhoršuje psychickou pohodu a negativně ovlivňuje soustředění i další kognitivní schopnosti. Nejcitelněji dopadá na děti, seniory a další zranitelné skupiny obyvatel.
Hluk i znečištěné ovzduší prokazatelně zkracují délku života a snižují jeho kvalitu – a to i při hodnotách, které jsou dnes považovány za zákonně přípustné.
Proč se tedy hygienické limity ruší?
- Aby bylo možné povolovat další výstavbu i v lokalitách, kde jsou životní podmínky už dnes problematické.
- Aby bylo možné prodávat byty v místech, kde si obyvatelé kvůli hluku nebo smogu nebudou moci ani otevřít okno.
- Aby se nemusela řešit odpovědnost za zhoršování kvality života stávajících obyvatel.
Jaké je řešení?
Řešením není hygienické limity rušit, ale naopak je důsledně vymáhat a postupně přibližovat doporučením Světové zdravotnické organizace.
V lokalitách, kde jsou limity překračovány, by nová výstavba měla být podmíněna odstraněním příčin problému – například zklidněním dopravy, protihlukovými opatřeními, omezením emisí nebo posílením zelené infrastruktury.
Představte si, jaký tlak by vznikl na politiky, úřady i investory, kdyby bez zlepšení životního prostředí nebylo možné stavět. Nová výstavba by pak mohla být skutečným přínosem nejen pro developery, ale také pro město a jeho obyvatele.
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
Zdroje:
Státní zdravotní ústav - zdravotní účinky hluku, odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší
Ministerstvo zdravotnictví ČR – nepříznivé účinky hluku na člověka
doporučení (nové směrnice) Světové zdravotnické organizace (WHO) k hluku a kvalitě ovzduší
