Podle připravované novely má vzniknout zcela nová soustava státních stavebních úřadů (respektive úřadů rozvoje území). Na tyto úřady mají přejít nejen zaměstnanci stavebních úřadů, ale i odborníci z jednotlivých orgánů – životní prostředí, památková péče, zemědělský půdní fond, lesy, hygiena…
Zároveň ale velká část agendy zůstane na stávajících odborných úřadech – například závazná stanoviska pro zvláště chráněná území, plány péče a řada dalších činností.
Vznikne tak dvojkolejný systém:
- odborníci v přenesené působnosti (tedy zaměstnanci obcí) budou řešit veškerou nestavební agendu,
- zatímco odborníci na nových stavebních úřadech (zaměstnanci státu) budou řešit stavební agendu = do rozhodnutí stavebního úřadu vkládat „odborný podklad“ – nezávazný, bez samostatného úředního aktu.
- Kdo tu práci bude dělat?
Podle průzkumu odborů nechce na nové úřady přejít 67 % zaměstnanců stavebních úřadů. A co teprve specialisté, jejichž stanovisko nebude mít žádnou faktickou váhu? - Kdo uhlídá veřejný zájem? Bohužel nikdo.
Jedni úředníci budou koordinovat nestavební péči o přírodu a další rezorty, do kterých jdou veřejné peníze – což následně bude moc přebýt stavební povolení povolené jinými úředníky.
Celá tahle reforma tak směřuje spíš k destrukci veřejné správy než k jejímu zlepšení.
A výsledek?
Povolování staveb se s velkou pravděpodobností na nějakou dobu totálně zaseká – kvůli totálnímu nedostatku úředníků. Už dnes je hlavním problémem povolování staveb personální podstav stavebních úřadů. Hrozí průšvih, který může být ještě větší než zpackaná digitalizace.
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
