Novela stavebního zákona má kompletně reorganizovat stavební úřady – mají přejít z obcí pod stát. Na papíře to zní jednoduše. V praxi už méně.
67 % úředníků nechce přecházet pod stát. Řešení? „Budou převedeni.“ Změna místa výkonu práce na úroveň kraje. Dojíždění? Bez proplácení. Odměny? Ne. Příplatky? Jen po dobu jednoho roku.
Stát nemá pro tisíce úředníků budovy. 81% obcí odmítá nebo není schopna poskytnout budovy pro nově centralizované úřady. Řešení? Obce je budou muset státu pronajmout.
Zákonodárci jim to „prostě“ nařídí. Na pět let.
Archivy a spisová služba? „Dořeší se.“
Náklady v řádu miliard či dokonce desítek miliard? Nevíme. Nemáme data, ani analýzy. Kde se na to vezmou peníze? Nevíme.
Tohle není plán reformy veřejné správy. To je improvizace ve velkém. „Prostě se to udělá“ jako princip řízení státu. Bez lidí, bez obcí, bez dat. A s reálným rizikem, že se povolování staveb úplně zastaví.
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
Zdroje:
přechodná ustanovení dle komplexního pozměňovacího návrhu
