„Nové posouzení dopadů (RIA) připravované novely stavebního zákona nepotřebujeme – stačí to staré, aktualizovali jsme ho o inflaci,“ tvrdí paní ministryně Zuzana Mrázová.
Opravdu?
RIA z roku 2020 přitom hodnotila zcela jiný návrh zákona a jiný systém stavební správy:
- počítalo se jen s částečným přechodem na státní správu (krajské úřady + centrální úřad),
- místní stavební úřady měly zůstat,
- neřešila se integrace dotčených orgánů v dnešním rozsahu,
- územní plánování v samostatné působnosti obcí tehdy vůbec nebylo součástí návrhu.
Jinými slovy: hodnotil se úplně jiný model, než který je dnes na stole.
A ani tehdy RIA neřešila řadu klíčových věcí:
- Budovy pro úředníky
V RIA se píše, že se „pronajmou budovy od Správy železnic a ÚZSVM“. Jenže realita? Tyto objekty jsou často už zasmluvněné nebo mají smlouvy o budoucím využití. Stát si nemůže jen tak „říct“ a mít je k dispozici. - Spisová služba
Představa, že „si každý úředník přenese zhruba 16 šanonů“ a je hotovo, působí spíš jako špatný vtip než plán transformace. Agenda stavebních úřadů je násobně komplexnější. - Archivy
Dle RIA „se vyřeší se v průběhu času“.
Přesun a správa archivů přitom znamená logisticky i finančně extrémně náročný proces – rozhodně ne něco, co se „nechá na potom“.
Shrnutí?
Máme tu posouzení dopadů na úplně jiný zákon – a zároveň zásadní otázky, které nebyly vyřešeny ani tehdy, ani dnes.
A náklady?
Jen dílčí položky jako budovy nebo archivy se mohou vyšplhat na miliardy. Bez jasného plánu. A jasného přínosu.
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
Zdroje:
Předložená novela stavebního zákona - verze dle komplexního pozměňovacího návrhu
Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu stavebního zákona (2020)
