Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová argumentuje, že není potřeba zpracovávat nové hodnocení dopadů regulace (RIA), protože lze vycházet z analýzy připravené v roce 2020 a aktualizovat ji o inflaci.
Problém je, že RIA z roku 2020 hodnotila zcela jiný návrh zákona a jiný systém stavební správy.
Původní návrh například:
- počítal pouze s částečným přechodem na státní správu (krajské úřady + centrální úřad)
- zachovával místní stavební úřady
- neřešil integraci dotčených orgánů v dnešním rozsahu
- neobsahoval územní plánování v samostatné působnosti obcí
Hodnocen byl úplně jiný model, než který je nyní projednáván.
Ani původní RIA navíc neřešila řadu klíčových praktických otázek souvisejících s reorganizací stavební správy.
Budovy pro úředníky a úřednice
RIA předpokládala využití budov od Správy železnic nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V řadě případů jsou však tyto objekty již zasmluvněné nebo mají smlouvy o budoucím využití. Není proto zřejmé, zda by byly pro novou soustavu úřadů skutečně k dispozici.
Spisová služba
Představa, že „si každý úředník přenese zhruba 16 šanonů“ a tím bude transformace vyřešena, působí značně zjednodušeně. Agenda stavebních úřadů je ve skutečnosti mnohem komplexnější.
Archivy
Problematika archivů nebyla v původním hodnocení dopadů podrobně řešena, konkrétně padlo, že „se vyřeší v průběhu času“. Přitom právě převod a správa archivů představují logisticky i finančně náročný proces, který může významně ovlivnit fungování nové soustavy úřadů.
Otázkou zůstávají také celkové náklady reformy. Jen výdaje spojené s budovami, archivy nebo přesunem agendy mohou dosahovat miliard. Přesto dosud nebyla předložena aktuální analýza, která by dopady navrhovaného modelu komplexně vyhodnotila.
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
Zdroje:
Předložená novela stavebního zákona - verze dle komplexního pozměňovacího návrhu
Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu stavebního zákona (2020)
