Pokud chce některý politik prosadit účelovou změnu územního plánu na úkor ochrany přírody a krajiny, lesa nebo zemědělské půdy, často dnes neuspěje – změnu územního plánu může zastavit stanovisko dotčeného orgánu. Teď se ale ve Sněmovně projednává novela stavebního zákona, která by podobné situace do budoucna výrazně změnila.
Co navrhuje novela:
- ruší závaznost stanovisek dotčených orgánů při pořizování územních plánů a jejich změn
- případné rozpory má nově rozhodovat pořizovatel – tedy člověk najmutý samosprávou, a to i proti nesouhlasu odborných orgánů
- pořizovatel může svolat jednání s dotčenými orgány jen 5 pracovních dní předem; pokud se příslušný orgán nezúčastní jednání, má se za to, že s jeho výsledem souhlasí
Co to znamená v praxi?
- oslabení ochrany lesa, zemědělské půdy i přírody a krajiny
- tlak na zástavbu v záplavových územích nebo v blízkosti chráněných lokalit
- tlak na zástavbu posledních volných ploch ve městech, které dnes slouží lidem
- zástavbu v místech bez infrastruktury – bez škol, školek či veřejné dopravy
A hlavně:
- rozhodování se posouvá od odborníků k lidem placeným samosprávou. Neříkáme, že se to týká všech komunálních politiků a političek. Mohou ale nastat situace, kdy se bude rozhodovat podle toho, kde si bude přát stavět starosta, radní, jejich rodina nebo známí. Pokud jeden pořizovatel nevyhoví, může se najít jiný
Přečtěte si další problémy stavebního zákona.
