Územní a stavební řízení

Povolovací procesy a výstavba

Proces povolování staveb je velmi komplexní, dlouhý, a závisí na celé řadě faktorů a pravidel. Nejlépe si ovšem proces povolování můžeme stručně popsat na fiktivním praktickém příkladě. 

Vše začíná u pozemků - v Česku a zejména v Praze došlo s porevolučním obratem k masivní privatizaci pozemků i staveb. Většinu stavebních parcel vlastní soukromí investoři, kteří nejčastěji chtějí stavět takový druh staveb, který přinese pokud možno co největší ekonomický zisk. Obvykle to jsou kanceláře, komerční plochy a obchody, anebo byty. Aby investor mohl začít svůj záměr stavět, musí být v souladu s požadavky a pravidly, které na pozemek klade územní plán - určuje například, jakou funkci má stavba mít, jak může být veliká apod. Často se stávalo, že územní plán byl ad hoc měněn na přání investorů, kteří chtěli na pozemcích stavět jiné, zpravidla větší projekty, než jak bylo plánem stanoveno. Za více než dvacetiletou existenci současného územního plánu takových změn proběhlo přes 3 tisíce. Magistrát v souvislosti s přípravami nového Metropolitního plánu oznámil, že další změny stávajícího územního plánu již nebude pořizovat. Přesto stále změny probíhají, ať už na konkrétních parcelách, anebo na velkých transformačních územích, jako jsou Bubny, Nákladové nádraží Žižkov a další. Tam jsou změny územního plánu nutné, aby mohla být sejmuta stavební uzávěra a brownfieldy mohly projít revitalizací. Proměna brownfieldů je určitě žádoucí, ale je třeba při ní dbát na hodnoty životního prostředí, urbanistické kvality, anebo dostupnost bydlení. To se Praze zatím příliš nedaří.

 Jestliže je projekt v souladu s požadavky územního plánu, může investor požádat místně příslušný stavební úřad o vydání územního rozhodnutí. V územním řízení pak úřad posuzuje také právě soulad projektu s územním plánem, umístění do prostoru, dopady stavby na okolí, apod. Svá stanoviska v řízení předkládají důležité dotčené orgány, jako jsou např. památkáři nebo orgány ochrany životního prostředí, v Praze často (u větších staveb) do řízení vstupuje samotné město prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje, a také městské části. Ve větší podrobnosti proces územního řízení popisujeme v této brožuře.

 V případě, že projekt naplňuje konkrétní parametry anebo je stavbou se specifickým účelem (např. velkou dopravní stavbou anebo průmyslovým provozem), musí projít ještě také posouzením jeho vlivů na životní prostředí, tzv. procesem EIA (Environmental Impact Assessment). Podrobně o posuzování vlivů na životní prostředí píšeme v naší publikaci.

Po novele stavebního zákona, která vešla v platnost v roce 2018, se občanské spolky mohou účastnit řízení pouze v těch záměrech, které prošly procesem EIA. V ostatních případech se mohou účastnit pouze dotčení vlastníci okolních nemovitostí. To zásadním způsobem komplikuje možnosti veřejnosti do plánované výstavby ve správním procesu zasáhnout. V brožuře o povolovacích procesech ukazujeme možné varianty, které mohou při posuzování staveb nastat a možnosti občanů, jak se do řízení zapojit.

Jestliže je stavbě uděleno územní rozhodnutí, následuje stavební řízení, které obvykle končí vydáním stavebního povolení. Ve stavebním řízení jsou posuzovány techničtější a detailnější stránky plánovaného projektu.