Žebříčky největších znečišťovatelů podle analýzy dat v IRZ za rok 2006

Vyhodnocení největších znečišťovatelů podle IRZ není jednoduché, protože nelze prostě sečíst všechny vypouštěné látky, aniž bychom vzali v potaz jejich nebezpečnost pro životní prostředí a zdraví člověka. Zatímco například emise skleníkových plynů se počítají v tunách, nebezpečné množství dioxinů mohou představovat již miligramy. Proto jsme sestavili několik pořadí, které do určité míry odráží tuto odlišnost. Nejdříve jsme se zaměřili na skupiny látek podle jejich nebezpečnosti pro životní prostředí anebo zdraví člověka a sestavili jsme top-teny pro rakovinotvorné látky, reprotoxické a mutagenní látky, pro skleníkové plyny způsobující oteplování klimatu, plyny způsobující kyselé srážky, pro látky poškozující ozónovou vrstvu Země, pro látky nebezpečné pro vodní organismy a pro perzistentní organické látky. Nakonec jsme ze 72 látek v současném registru vybrali několik látek či jejich skupin, pro které jsme sestavili samostatná pořadí. Zvolili jsme například dioxiny (PCDD/F), rtuť, styren, formaldehyd a kyanidy.

Rakovinotvorné látky

Pro karcinogenní látky jsme sestavili dvě tabulky. První ukazuje pořadí firem podle úniků (emisí do ovzduší, vody a půdy) karcinogenních látek. Druhá zahrnuje celkové úniky i přenosy (tedy přibírá obsah látek v odpadech a odpadních vodách).

Tabulka č. 1: Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasifikovaných IARC (Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlášené do IRZ:arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid..

Do skupin 2A a 2B náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlášené do IRZ: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethylen (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), lindan, naftalen, nikl, olovo, pentachlorbenzen, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), trichlorethylen a trichlormethan. .

V kolonce „Trend je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise rakovinotvorných či pravděpodobně rakovinotvorných látek zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Tabulka č. 2. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných IARC (Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny) jako karcinogenní (1) obsažených v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Do skupiny 1 náležejí následující chemické látky anebo jejich sloučeniny ohlašované do IRZ: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. .

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise látek rakovinotvorných pro člověka zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Reprotoxické látky

Tabulka č. 3. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných jako reprotoxické (nebezpezpečné pro rozmnožování) obsažených v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, dichlordifenyltrichlorethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), ethylenoxid, hexachlorbenzen (HCB), chrom, kadmium, oxid uhelnatý, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, toluen a xyleny.

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise reprotoxických látek (včetně oxidu uhelnatého) zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Tabulka č. 4. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných jako reprotoxické (nebezpezpečné pro rozmnožování) bez oxidu uhelnatého obsažených v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Vysvětlení k zařazení látek mezi reprotoxické viz komentář k tabulce č. 3.

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise reprotoxických látek zvýšila či snížila. Pomlčka znamená, že v loňském roce provozovna vůbec látky neohlašovala.

Mutagenní látky

Tabulka č. 5. Pořadí provozoven podle množství látek či jejich sloučenin klasififikovaných jako mutagenní podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Do těchto součtů jsme zařadili látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o následující látky: anthracen, 1,2-dichlorethylen (DCE), ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trichlorethylen a vinylchlorid.

Skleníkové plyny

Tabulka č. 6. Pořadí firem podle množství skleníkových plynů v přepočtu na jejich potenciál přispívat ke skleníkovému efektu v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Protože prvních deset míst odráží jenom emise CO2, jsou údaje skutečně v tunách.

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise skleníkových plynů zvýšila čí snížila.

Kyselé deště

Tabulka č. 7. Pořadí firem podle množství vypouštěných kouřových plynů, které přispívají ke tvorbě kyselých srážek a poškozují tak lesní porosty a degradují půdy. Tabulka je sestavena na základě dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Protože se jedná o vysoké objemy vypouštěných škodlivin, jsou údaje skutečně v tunách.

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise plynů způsobujících vznik kyselých srážek zvýšila či snížila.

Ozónovou vrstvu poškozující látky

Tabulka č. 8. Pořadí provozoven podle množství ozón poškozujících látek v přepočtu na jejich potenciál přispívat k poškozování ozónové vrstvy Země v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Celkové emise jsme vynásobili potenciálem těchto látek poškozovat ozónovou vrstvu Země. Tetrachlormethan má potenciál poškozování ozónové vrstvy Země 1,1. Pro HCFC (měkké freony) jsme použili průměrný potenciál 0,062 vypočtený z hodnot pro následující měkké freony nejčastěji používané v ČR: HCFC22=0,055, HCFC123=0,02, HCFC141b=0,11.

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise látek poškozujících ozónosféru zvýšila či snížila. Pomlčka je u firem, které minulý rok tyto látky neohlašovaly.

Látky nebezpečné pro vodní organismy

Tabulka č. 9. Pořadí provozoven, které v roce 2006 vypustily do vody nejvíce látek nebezpečných pro vodní organismy. Údaje jsou podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz). Látky, podle kterých jsme hodnotili toto kritérium jsme vybírali podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. O prvním místě Lovochemie i druhém místě Mondi Packaging Paper Štětí rozhodlo velké množství zinku a jeho sloučenin vypouštěné do vod Labe. LZ Draslovka zajistily třetí místo kyanidy. Z celkového množství téměř dvou tun kyanidů jich 400 kg připadá na lednovou havárii v jejímž důsledku bylo otráveno 80 km Labe. Tento případ dokumentuje určitou relativitu pořadí, protože není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek. Ovšem pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.

Perzistentní organické látky

Do přehledu o perzistentních organických látkách (POPs) jsme zařadili pouze chemické látek a jejich skupin ze seznamu Stockholmské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší, což je poměrně konzervativní seznam těchto látek. V českém IRZ to jsou to následující látky: hexachlorbenzen, dioxiny (PCDD a PCDF), polychlorované bifenyly (PCB), aldrin, endrin, dichlordifenyltrichloretan (DDT), dieldrin a heptachlor. Z dvanácti látek na seznamu Stockholmské úmluvy v českém IRZ chybí toxafen, mirex a chlordan.

Tabulka č. 10. Pořadí provozoven podle množství perzistentních organických látek (POPs) dle Stockholmské úmluvy a POPs protokolu ke Konvenci o dálkovém přenosu škodlivin v ovzduší v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) a přenosech (odpadech a odpadních vodách předaných mimo provozovnu) s výjimkou množství PCB v odpadech, jež podle našeho odhadu většinou nevznikly zaviněním firem anebo je těžké to odlišit. Sestaveno podle dat v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Pořadí nemohlo zohlednit rozdílnou nebezpečnost jednotlivých látek, a proto Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem zcela převažuje díky vysoké produkci hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu a pentachlorbenzenu v odpadech. Další pořadí pak nejvíce ovlivnily emise polyaromatických uhlovodíků, které jsme současně zpracovali do zvláštní tabulky zveřejněné na /irz. Pořadí by mohlo ovlivnit zařazení polychlorovaných bifenylů, u kterých však z hlášení v IRZ není patrné, zda vznikly v důsledku činnosti firem anebo pocházejí ze starých vyřazovaných zařízení (zátěží z minulosti), a proto jsme nezapočítali jejich obsah v odpadech. Více na /irz. Do pořadí v podstatě vůbec nemohla zasáhnout množství dioxinů, které jsou nebezpečné už v gramech. Pro ně jsme sestavili rovněž zvláštní tabulku.

Tabulka č. 11. Pořadí provozoven podle množství dioxinů (PCDD/F) v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) a přenosech (odpadech a odpadních vodách předaných mimo provozovnu) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 množství vyprodukovaných dioxinů zvýšila či snížila. Pomlčka označuje případy, kdy podnik v minulém roce dioxiny do IRZ neohlašoval.

Rtuť a její sloučeniny

Tabulka č. 12. Pořadí provozoven podle množství rtuti a jejích sloučenin v celkových únicích (emisích do ovzduší, vody a půdy) a přenosech (odpadech a odpadních vodách předaných mimo provozovnu) podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

Porovnání součtů celkových emisí a přenosů rtuti ohlášených do jednotlivých složek životního prostředí v IRZ za rok 2006 se součty množství ohlášených do IRZ za roky 2004 a 2005.

Formaldehyd

Tabulka č. 13. Pořadí provozoven podle množství formaldehydu v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise formaldehydu zvýšila či snížila. Pomlčku jsou označeny provozovny, které formaldehyd v roce 2005 neohlašovaly.

Styren

Tabulka č. 14. Pořadí provozoven podle množství styrenu v celkových únicích do ovzduší podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).

V kolonce „Trend“ je označeno, zda příslušná provozovna v porovnání s rokem 2005 své emise styrenu zvýšila či snížila. Pomlčku jsou označeny provozovny, které styren v roce 2005 neohlašovaly.

Kyanidy

Tabulka č. 15. Pořadí provozoven podle množství kyanidů v celkových emisích do povrchových vod podle dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování za rok 2006 (www.irz.cz).