Přestože už nevypouští desítky tun naftalenu, zůstává valašskomeziříčská Deza stále největším znečišťovatelem Zlínského kraje. Mohou za to její emise rakovinotvorného benzenu. Chemičce pak zdatně sekunduje několik provozů laminátoven, mezi kterými nechybí například střelenský Form, který je pomyslným skokanem roku v emisích styrenu, nebo tečovická firma L.A.S.T., jež produkuje téže látky skoro čtyři tuny a své kategorii vévodí. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných žebříčků znečišťovatelů Zlínského kraje, které z dat Integrovaného registru znečišťování zpracovávají odborníci ze sdružení Arnika. Jako pozitivní naopak ekologické sdružení vnímá nízké zatížení kraje dioxiny a celkově nižšími emisemi látek s potenciálně rakovinotvornými účinky (2).
Prohlédněte si kompletní žebříčky největších znečišťovatelů Zlínského kraje >>
Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy (3). Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.
„Veřejný Integrovaný registr znečišťování je důležitá databáze, kde si mohou lidé ověřit, nakolik je znečištěné prostředí, ve kterém žijí, a které konkrétní podniky za to mohou. Jedná se o podstatný nástroj pro lidi, úředníky i politiky, jak monitorovat stav životního prostředí. Průmysl se dlouhodobě snaží prosadit změny zákona a omezit tak své povinnosti k ohlašování nebezpečných látek i takzvané prahové množství, které už musejí hlásit, tím by ale lidem upřeli právo na informace. Český registr slouží v mnoha ohledech jako vzor pro další státy Evropské unie. Podle aktuálních dat registru emise některých látek sice klesají, ale lidé od Střelné po Uherský Brod by se bez něj nedozvěděli, že některé místní firmy zvýšily emise nebezpečného styrenu,“ komentuje žebříčky tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
„Za rozhodně dobrou zprávu považujeme, že nebezpečného naftalenu uniká díky novému zařízení z valašskomeziříčské Dezy zlomek množství z předchozích let. Nicméně zatížení místních rakovinotvorným benzenem mírně vzrostlo. Jako čím dál větší problém se ukazují různé laminátovny, ze kterých uniká styren. Jde o látku, kterou Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila mezi možné lidské karcinogeny. Studie naznačují i negativní vliv na systém hormonální a nervový. Problematické jsou tyto provozy zejména v případech, kdy se nacházejí v bezprostřední blízkosti lidských obydlí,“ dodává vedoucí zlínské pobočky Arniky Jan Nezhyba.
V letošním roce zveřejňuje žebříčky největších znečišťovatelů podle dat v IRZ sdružení Arnika jako svůj příspěvek k Evropskému roku občanů, kterým je rok 2013. „Právo na informace o životním prostředí patří podle našeho soudu k důležitému právu všech občanů Evropské unie. Pomáhá nám Evropu dělat lepším místem pro život,“ shrnuje další souvislosti Vozník.
V celostátních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského (1). Dříve k nim patřil i kraj Zlínský, ale ten si oproti předchozím letům polepšil.
Poznámky pro editory:
(1) Více informací na http://arnika.org/tlak-verejnosti-nuti-firmy-snizovat-emise-presto-muze-byt-zlepseni-vetsi
(2) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(3) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz
Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani
Stránky Arniky věnované IRZ včetně žebříčků znečišťovatelů za předchozí roky:
arnika.org/registr-znecistovani
Tato akce byla realizována za finanční podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.
