Na první pohled zázračné technologie označované jako chemická recyklace mají ke skutečné recyklaci velmi daleko. Prokazatelně znečišťují životní prostředí, jsou neúměrně energeticky náročné a pro využití v praxi mají příliš technických nedostatků. Chemická recyklace proto není životaschopným řešením záplavy planety plastovým odpadem. Vyplývá to z aktuální odborné studie Světové aliance pro alternativy ke spalovnám (GAIA) s názvem Chemická recyklace: Stav, udržitelnost a dopady na životní prostředí. Ani podobná zařízení vznikající v České republice, které zmapoval spolek Arnika, zatím nepřesvědčila o tom, že by představovala variantu nakládání s odpady šetrnou k životnímu prostředí.
„Petrochemický průmysl a největší producenti plastového odpadu v současné době masivně investují do chemické recyklace, která údajně umí zpracovat veškeré druhy odpadních plastů. Zařízení známá z celého světa se však potýkají s ohromným množstvím technologických problémů, kvůli nimž lze o bezpečnosti pro životní prostředí snadno pochybovat. Trend se nevyhnul ani České republice, kde bylo nebo je plánováno 26 zařízení. Až na výjimky nebyla většina z nich dosud uvedena kvůli závažným nedostatkům do provozu. U žádného z nich nejsou rovněž známé výsledky z měření těch nejvíce škodlivých látek, jako jsou například dioxiny ve výstupech,“ upozorňuje Jindřich Petrlík z Arniky.
Shrnutí výzkumu, jehož autory jsou renomovaní chemičtí inženýři Andrew N. Rollinson, PhD a Jumoke Oladejo, PhD, máme k dispozici v českém překladu ke stažení:
Chemická recyklace: odvedení pozornosti, ne řešení
Toxický průšvih lakovaný nazeleno
Plasty obsahují celou řadu toxických přísad, z nichž některé jsou v jednotlivých státech zakázány zákony anebo je zakazují mezinárodní úmluvy. Jde o bisfenol A (BPA), kadmium, benzen, bromované zpomalovače hoření, ftaláty, olovo, cín, antimon a různé těkavé organické látky. Zpracováním plastů při vysokých teplotách se zároveň vznikají anebo se z plastů uvolňují další, jako například dioxiny, benzen, toluen, formaldehyd, vinylchlorid, kyanovodík, bromované difenyletery, polyaromatické uhlovodíky (PAU) anebo dehty, které mohou vést mj. ke vzniku rakoviny. Podle autorů studie byly měřením prokázány ve všech produktech chemické recyklace – v pyrolýzním oleji, generátorovém plynu, uhlíkovém zbytku, emisích do ovzduší, jakož i v popelu a tekutém odpadu. Odstraňování toxických látek z produktů chemické recyklace je navíc extrémně obtížné a nákladné a vytváří se jím další toky toxických odpadů. V žádném případě není možné tvrdit, že navrhované technologie neprodukují toxické látky, aniž by proběhlo jakékoliv měření.
Spíš spalování než skutečná recyklace
Nový plast se z produktů chemické recyklace vyrábí jen z velmi malé části. Většina existujících provozů své produkty pálí anebo je nabízí jako palivo. Technologie v žádném případě nemá místo v oběhovém hospodářství, protože nenahrazuje výrobu nových plastů z fosilních paliv a nesnižuje poptávku po těžbě ropy.
Energetický žrout s velkou uhlíkovou stopou
Žádné z existujících zařízení pro chemickou recyklaci ve světě neprodukuje dostatek energie pro svůj provoz a je nepravděpodobné, že by se to v několika příštích desetiletích změnilo. Ještě více energie je potřeba k výrobě nových plastů. Pro výrobu plastů z tuny fosilních paliv je jako zdroj energie potřeba další tuna fosilních paliv. Kromě přímých emisí skleníkových plynů z procesu chemické recyklace a při spalování jejích produktů chemická recyklace dále zhoršuje změnu klimatu přispíváním k zachování těžby fosilních paliv pro výrobu plastů.
„Chemická recyklace by mohla fungovat pouze za předpokladu omezení vzniku toxických látek a při drastickém snížení výroby nových plastů z ropy. Dosavadní komerční provozy zatím fungují jen výjimečně a čelí spoustě problémů, kvůli nimž jsou ekonomicky nevýhodné. Mechanická recyklace tak zůstává ověřenou alternativou, která produkuje méně toxických látek a má nižší uhlíkovou stopu. Do budoucna bychom však měli spíš investovat do řešení vedoucí ke strategiím zero waste, které se zaměřují na snižování výroby a spotřeby plastů,“ uzavírá Petrlík.
Mapa plánovaných zařízení v České republice
Nespaluj, recykluj! S odvahou.
Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
