V únoru 2019 zveřejnila společnost SMOLO poprvé svůj záměr postavit v lokalitě současné skládky v Horním Benešově takzvané zařízení na ekologickou transformaci odpadu, využívající technologii plazmového zplyňování. Společnost při tom plánovala využít zplyňovací technologii společnosti Westinghouse Plasma Corporation a zařízení mělo mít kapacitu 360 000 tun odpadů ročně, mělo tak jít o jedno z největších zařízení tohoto druhu v Česku vůbec, větší dokonce než některé spalovny (ZEVO). Z projektu sice sešlo, o 5 let později v roce 2024, byl však znovu obnoven, pouze s menší kapacitou. Podobně jako jiné projekty tohoto typu se firma zaštiťuje moderními pojmy, ve skutečnosti ale přináší vážná rizika pro životní prostředí i zdraví místních obyvatel. V dokumentaci se firma například odkazuje na neexistující odbornou literaturu nebo na nefunkční referenční zařízení.
Podepište petici „Stop spalovně v Horním Benešově“
My, níže podepsaní, žádáme zastavení projektu spalování odpadů v Horním Benešově a jeho nahrazení méně centralizovaným a ekologičtějším systémem nakládání s odpady.
Petiční výbor:
Mgr. Pavel Šlapák - předseda petičního výboru
Miloš Indrei - člen petičního výboru
Karel Kalus - člen petičního výboru
Václav Loukota - člen petičního výboru
Petice vznikla 15. 3. 2025 v Horním Benešově
Další informace
Technologie plazmového zplyňování se zatím potýkala spíš s obtížemi, mimo jiné i v důsledku technologických problémů, způsobených příliš velkou kapacitou zařízení. Jde tedy o poměrně neprověřenou technologii, zvlášť v plánovaném rozsahu. Více se dozvíte zde.
Původní zařízení mělo díky své obrovské kapacitě pojmout nejen odpad z Moravskoslezského, ale také Olomouckého kraje. Dalo se tak očekávat zásadní zvětšení objemu dopravy a další zatížení již nyní značně zatěžovaných a pro takový typ dopravy nedostačujících silnic. Jde navíc o lokalitu Nízkého Jeseníku a místní se tak bojí i negativních dopadů na životní prostředí. V novém plánu je oproti tomu počítáno s kapacitou "pouhých" 80 000 tun odpadů ročně. Obavy o negativní dopady provozu zařízení na životní prostředí přesto nejsou pasé.
Vývoj kauzy
Původní oznámení záměru společnosti SMOLO bylo v Informačním systému EIA zveřejněno 20. února 2019. V rámci zjišťovacího řízení se k němu vyjádřilo 12 subjektů, včetně Arniky. Ministerstvo životního prostředí následně rozhodlo o tom, že záměr bude v rámci EIA posuzován v plném rozsahu, tedy včetně veřejného projednávání. Závěry zjišťovacího řízení byly zveřejněny 4. dubna 2019. Následně se čekalo na vypracování dokumentace, která měla zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky a připomínky, uvedené v doručených vyjádřeních. K ničemu takovému ale nikdy nedošlo...
Místo toho byl v květnu 2024 zveřejněn zcela nový (či spíše staronový) záměr s novou dokumentací. Vyjádřit se k ní bylo možné do 16. 6., následně byla dokumentace Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vrácena k přepracování a doplnění. Ke zveřejnění přepracované dokumentace došlo opět v listopadu a k nové verzi dokumentace bylo možné se vyjádřit do šibeničního, svátečního termínu 20. 12. 2024. Následně bylo 20. 1. 2025 zorganizováno veřejné projednání, kde měla možnost se k projektu vyjádřit široká veřejnost.
Všechny dokumenty zveřejněné v rámci procesu EIA najdete zde.
Vyjádření Arniky k dokumentaci záměru najdete zde.
Studie
Chemická recyklace: Odvedení pozornosti, ne řešení (Chemical Recycling: Distraction, Not Solution)
Studie odhaluje, že takzvaná chemická recyklace (depolymerizace, pyrolýza nebo solvolýza) znečišťuje životní prostředí, je energeticky náročná a má technické nedostatky. Označovat tyto technologie "recyklací" je navíc ve většině případů naprosto zavádějící, protože jen malá část takto zpracovaného odpadního plastu se ve skutečnosti stává novým plastem. Naopak, mnohem spíš jde o cestu, jak udržet v chodu plastikářský průmysl, zatímco zásadní by měla být redukce vzniku odpadů a jeho znovupoužívání a recyklace.
