Podle studie proveditelnosti zveřejněné na začátku roku 2014 měla v Jihlavě vyrůst krajská spalovna komunálních odpadů s kapacitou asi 100 tisíc tun spalovaného odpadu ročně. Šlo o předimenzovaný projekt, který by Kraji Vysočina nepřidal ani na kráse, ani by nebyl nejlepším řešením nakládání s odpady v něm. Proti výstavbě spalovny se v říjnu 2016 vyjádřila i naprostá většina lidí hlasujících v referendu v Jihlavě. To však kvůli malé účasti nebylo platné, bylo potřeba, aby se ho zúčastnilo minimálně 35% oprávněných voličů města. V březnu 2017 se Sdružení obcí Vysočiny rozhodlo, že bude směsný odpad po roce 2024 vozit do spalovny v Brně.
Kromě toho v Jihlavě už dvě spalovny odpadů jsou. Jedna je v Motorpalu a spaluje nebezpečné odpady, druhá spalující čistírenské kaly je v areálu Čistírny odpadních vod Jihlava v Hruškových Dvorech. V Jihlavě v Motorpalu také došlo v roce 1993 k jedné z největších havárií spaloven odpadů v České republice.
Další informace
Krajský koncepční dokument „Integrovaném systému nakládání s odpady Vysočina“ (ISNOV) přijatý zastupitelstvem kraje Vysočin v roce 2011 hovoří mimo jiné o nutnosti postavit v krajském městě velkou spalovnu komunálních odpadů, ve které by se měly spalovat odpady z celé Vysočiny. Dokument zpracovala firma FITE, která je proslulá mimo jiné tím, že většina jejich odpadových koncepcí končí návrhem na stavbu velké spalovny odpadů.
Další dokument - studii proveditelnosti pro projekt spalovny v Jihlavě zpracovala firma ENVIROS za 0,8 milionu korun. Studie byla rok tajná. Na nátlak veřejnosti byla v roce 2014 zveřejněna a přinesla informace o tom, že nejlepší lokalitou ke stavbě spalovny je průmyslová zóna Bedřichov či Pávov. Spalovat by se mělo 100 – 150 tisíc tun komunálního odpadu ročně. Vyprodukované teplo by mělo být vedeno novým potrubím do Jihlavy, kde by mělo nahradit funkci stávajících plynových kotelen. Spalovna by měla produkovat několikanásobně více tepla, než Jihlava v zimním období skrze centrální rozvody distribuuje v současnosti.
Město Jihlava však se závěry studie proveditelnosti nesouhlasí a v roce 2014 dle slov zástupců magistrátů nechystá žádné kroky vedoucí k výstavbě takové spalovny.
Iniciativu pro změnu odpadového systému na Vysočině převzal od krajského úřadu v roce 2013 Sdružení obcí Vysočiny (SOV), jemuž předsedá primátor města Jihlavy. SOV nechává přepracovat současnou studii proveditelnosti, respektive jí nechává doplnit o variantu více menších spaloven napříč krajem Vysočina, s tím, že jedna by měla stále stát v Jihlavě, kde pro ni magistrát navzdory silnému nesouhlasu veřejnosti v roce 2013 při změnách územního plánu vyčlenil 2 lokality (průmyslová zóna Pávov a Bedřichov). Doplněk ke studii zpracovává Energetická agentura Vysočiny (EAV) a měl by být hotový na jaře roku 2014.
V době, kdy byl zadavatelem studií a tvůrcem dokumentací kraj Vysočina, měli občané podle zákona k těmto dokumentům přístup. Ve chvíli, kdy iniciativu přebírá sdružení právnických osob (SOV) je přístup veřejnosti k dokumentům a rozhodovacím procesům značně omezen.
V současné době již existuje několik dokumentů, které o spalovně odpadů v Jihlavě hovoří nebo s ní přímo počítají. Do příprav spalovny odpadů v Jihlavě bylo investováno již několik milionů korun a investují se další. V reakci na autoritářské a neprůhledné rozhodování magistrátu Jihlavy a kraje Vysočina v otázce výstavby spalovny v Jihlavě se zformovala skupina lidí, která usiluje o vypsání referenda o spalovně a nakládání s odpady v Jihlavě. Přípravný výbor referenda začal v listopadu 2013 shromažďovat podpisy potřebné pro vyhlášení referenda (4 200 podpisů), které by mělo být vypsáno na podzim 2014 společně s komunálními volbami.
