Pražský okruh neboli Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) je vnějším obchvatem hlavního města. Navazuje na vnitřní, tzv. městský okruh, s nímž jej spojuje, resp. má spojit několik spojnic, silničních radiál. Zatímco Městský okruh v současnosti z velké části buď již funguje, nebo je ve výstavbě, převažující část vnějšího okruhu se teprve chystá.
Městský okruh a Pražský okruh jsou rozsáhlými stavbami, které ovlivní podobu mnoha míst v různých částech Prahy i okolí. Tzv. městský okruh (vnitřní) vede na dohled od centra Prahy a jeho součástí je například tunel Blanka. Vnější okruh, tzv. Pražský nebo Silniční, zasahuje i na území Středočeského kraje.
Plány na okruh kolem Prahy vznikaly již od 30. let 20. století, stavět se však začalo až v v 80. letech. Níže následuje výčet staveb v rámci SOKP, jejichž příprava včetně schvalování změn územního plánu právě probíhá. V současnosti se připravují úseky 511 Běchovice - D1 (východní část okruhu Běchovice - Modletice), 518 Ruzyně - Suchdol, 519 Suchdol - Březiněves a 520 Březiněves - Satalice.
Na této stránce najdete informace o těchto projektech:
- Jižní varianta Pražského okruhu - trasa vedoucí přes Suchdol (úsek 519)
- Pražský silniční okruh v úseku Březiněves – Satalice (úsek 520)
- Mimoúrovňová křižovatka Rybářka Pražského okruhu
- Mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu v Dolních Chabrech
- Silnice Kbely - Vysočanská radiála
- Mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka - Řevnická
- Mimoúrovňová křižovatka u letiště
- Propojení Pražského okruhu s Říčany
- Hasičská stanice Čimice
Jižní varianta Pražského okruhu - trasa vedoucí přes Suchdol (úsek 519)
Pražský silniční okruh, městský okruh a další komunikace byly předmětem změny územního plánu s názvem Z1000/00. Tato změna, resp. některé její části byly již několikrát předmětem soudních řízení. Nejvyšší soud ji zrušil již třikrát (důvodem byla severozápadní část silničního okruhu a nová letová dráha letiště v Ruzyni). Žalobu proti změnám podala městská část Praha-Suchdol a vlastníci pozemků dotčených stavbou silničního okruhu. Jak městská část, tak vlastníci dotčených pozemků a občanská sdružení se staví proti tzv. jižní variantě Silničního okruhu, která by měla vést přes Suchdol a Dolní Chabry (úsek Březiněves - Ruzyně). Navržená trasa totiž nerespektuje závazné požadavky EU na transevropskou silniční síť TEN-T. Dále je v rozporu se stavebním zákonem, neboť negativním dopadem na životní prostředí nevytváří vyvážený vztah podmínek v území, nezohledňuje stávající hodnoty a podmínky v území, nezohledňuje rizika s ohledem na veřejné zdraví a životní prostředí a nevytváří podmínky pro hospodárné nakládání prostředků z veřejných rozpočtů (jedná se o nejdražší variantu vedení trasy). Z uvedených důvodů navržená trasa není v souladu s cíli a úkoly územního plánování, jak to požaduje stavební zákon.
Jak je uvedeno v posouzení koncepce na životní prostředí (SEA), na území Suchdola dochází již při současném zatížení k překračování hygienických limitů přízemního ozónu (SEA kapitola 2 - ovzduší resp. hyg. limit 50 μg/m3 výskytu prachových částic PM10 byl dle měření Českého hydrometeorologického ústavu v oblasti Suchdola a Lysolají v roce 2007 22x a v roce 2006 překročen 48x, přičemž povolený počet překročení je 40x za rok.). Umísťování nových koridorů dopravních staveb do území, kde již jsou v současné době hyg. limity překračovány nebo se zatížení hyg. limitům blíží, je v rozporu s našimi a evropskými právními předpisy. Stavbu proto nelze označit jako veřejně prospěšnou, pro kterou lze práva k pozemkům vyvlastnit.
SOKP tvoří integrální součást transevropské dálniční sítě v rámci IV. multimodálního koridoru a je konkrétně zakotven v Přístupové dohodě k EU z roku 2003. Byl obsažen také např. v Národní strategii ČR pro Fond soudržnosti, sektor dopravy, v níž se náš stát zavázal kromě jiného k respektování procesů EIA dle zák. 244/1992 a Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1692/96/ES o rozvoji transevropské dopravní sítě TEN-T. Tento dokument uvádí, že „transevropské dálnice a silnice míjejí hlavní sídelní útvary na trasách stanovených na síti.“ Trasa „J“ je s touto evropskou regulí v jednoznačném rozporu, neboť tranzitní dopravu do města naopak přivádí, v mimořádně složitém dopravním uspořádání v Suchdole (tunely, dvoupatrový most) s dalším dvoupatrovým tunelem Zámky ji mísí s vnitroměstskou dopravou, a na transevropské komunikaci tak vytváří úzké nebezpečné hrdlo. Jižní varianta „J“ silničního okruhu Prahy v severozápadním segmentu je v rozporu s výsledkem procesu EIA, evropskými předpisy o trasování transevropské dálniční sítě TEN-T, a má výrazné negativní dopady na přírodu a krajinu, jakož i na obyvatele dotčených lokalit.
Návrh uvedené trasy byl kromě zmíněné změny Z 1000/00 zahrnut jak v tzv. Zásadách územního rozvoje, tak v konceptu nového územního plánu.
Námitky ke konceptu nového územního plánu:
Námitka zaměřená na Suchdol (Václav Vik)
Námitka zaměřená na Dolní Chabry a Čimice (Jaroslav Korf) 115.6 KB
Další informace:
- Webové stránky věnované okruhu (o.s. PRISO a EKOFORUM)
- Další informace o silničním okruhu na severozápadě Prahy (o.s. Nad Drahaňským údolím)
Pražský silniční okruh v úseku Březiněves – Satalice (úsek 520)
V rámci tzv. vlny 06 změn územního plánu je navržen úsek Pražského silničního okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi. Změna č. 1383/06 představuje zábory zemědělské půdy nejlepší kvality, a to v městských částech Praha – Čakovice, Praha – Ďáblice, Praha – Březiněves, Praha – Vinoř, Praha – Satalice, Praha 20, Miškovice, Třeboradice, Horní Počernice. Celkově se jedná o rozlohu 482 883,9 m2.
Mimoúrovňová křižovatka Rybářka Pražského okruhu
I. vlna celoměstsky významných změn územního plánu obsahuje také Změnu č. 2273/00 - "Mimoúrovňová křižovatka Rybářka Pražského okruhu". Týká se městské části Praha - Suchdol a zahrnuje území o velikosti 26 114 m2 .
Návrh předpokládá zrušení funkce pozemků zařazených jako zeleň městská krajinná (ZMK), izolační zeleň (IZ), zahrádky a zahrádkové osady (PZO), čistě obytné (OB) a vytvoření dopravní stavby na jejich ploše.
Návrh zadání změny ÚP bezprostředně souvisí s výstavbou severozápadní části Pražského okruhu v jeho tzv. jižní variantě (J). Výsledkem procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) podle tehdy platného zákona č. 244/1992 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, bylo stanovisko doporučující jednu z variant severní trasy okruhu (Ss), vzhledem k jejím menším negativním dopadům na lidské zdraví a životní prostředí. Rozhodnutí trasovat okruh variantou jižní – v rozporu se závěry expertního posouzení – proto naráží na silný nesouhlas obyvatel postižených částí Prahy i MČ Suchdol.
Pražský okruh, tak jak je dnes navržen, nebude plnit jen funkci obchvatu hlavního města, ale také propojky transevropské dálniční trasy Hamburk – Istanbul, což znamená enormní zatížení této komunikace těžkou kamionovou dopravou. Nejvyšší správní soud nedávno zrušil opatření obecné povahy Hlavního města Prahy č. 1/2008, kterým byla vyhlášena změna Z 1000/00 Územního plánu Prahy, pro jeho rozpor se zákonem. Zrušená změna obsahovala mj. vymezení staveb, které jsou součástí Pražského okruhu v úseku Ruzyně – Březiněves.
Hlavním důvodem zrušení změny územního plánu je fakt, že zpracovatel přehlížel námitky a zájmy dotčené veřejnosti. Pokračování v prosazování jižní varianty, která má podstatně vyšší negativní dopady na životní prostředí, bude nepochybně narážet na další odpor veřejnosti, což může termín zprovoznění Pražského okruhu neúnosně oddálit. Hlavní město přitom obchvatovou komunikaci nutně potřebuje – jde o klíčovou stavbu z hlediska snížení dopravních zátěží v centrálních částech Prahy.
Domníváme se, že stavba Pražského okruhu by měla být realizována ve stopě Ss – v souladu se stanoviskem o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), a ke změně územního plánu, která má vymezit prostor pro realizaci MÚK Rybářka tedy není důvod. Požadujeme proto stažení návrhu z projednávání.
O I. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu v Dolních Chabrech
Předmětem tzv. I. vlny celoměstsky významných změn stávajícího územního plánu je také "Mimoúrovňová křižovatka Pražského okruhu", a to jako Změna č. 2178/00. Nachází se v Dolních Chabrech a dotýká se území o rozloze 32 862 m2. Změna vymezuje tuto křižovatku jako veřejně prospěšnou stavbu.
Stavba je součástí celkového řešení automobilového provozu v Praze a bezprostředně navazuje na stavbu Pražského okruhu. Stavba Pražského okruhu včetně všech navazujících řešení musí projít hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace jakékoliv kapacitní dopravní stavby v Praze ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu životního prostředí a míru zasažení lidského zdraví. Proto Arnika požaduje zpracovat koncept změny ÚP a zajistit posouzení vlivu změny na udržitelný rozvoj území.
O I. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Silnice Kbely - Vysočanská radiála
Změna č. Z 2176/00 "Komunikační propojení Kbely – MÚK Vysočanská radiála" (Praha 14, Praha 19, Praha – Satalice; rozsah 19.533 m2) je zahrnuta do I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Stavba je součástí celkového řešení automobilového provozu v Praze a bezprostředně navazuje na stavbu Vysočanské radiály, která propojuje vnitřní a vnější silniční okruh Prahy. Dopravní řešení (Vysočanská radiála a navazující dopravní stavby) musí projít hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace jakékoliv kapacitní dopravní stavby v Praze ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu životního prostředí a míru zasažení lidského zdraví. Arnika proto požaduje zpracovat koncept změny ÚP a zajistit posouzení vlivu změny na udržitelný rozvoj území.
O I. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka - Řevnická
Vyhlášení veřejně prospěšného opatření – mimoúrovňová křižovatka Rozvadovská spojka – Řevnická, upřesnění tvaru mimoúrovňové křižovatky je jako Změna Z 2177/00 součástí tzv. II. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Týká se území Praha – Zličín, Praha 13 a zahrnuje plochu 106 801 m2.
Opět se zde jedná o stavbu na trase jedné z radiál, které propojují oba okruhy.
O II. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Mimoúrovňová křižovatka u letiště
Záměr "Upřesnění tvaru a řešení mimoúrovňové křižovatky pro zajištění kapacitního příjezdu na letiště Praha – Ruzyně" je součástí II. vlny celoměstsky významných změn územního plánu jako Změna č. 2331/00. Týká se plochy o rozloze 129 405 m2 na Přední Kopanině v Praze 6. Opatření řeší mimoúrovňovou křižovatku zajišťující dobré dopravní napojení ruzyňského letiště, pro dopravu v území je upřesnění podoby křižovatky zřejmě nezbytné. Stavba souvisí s vnějším silničním okruhem.
O II. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Propojení Pražského okruhu s Říčany
Plochu o velikosti 3.597 m2 má spolknout silniční propojení Pražského okruhu s Říčany na jihovýchodě Prahy, v katastru městské části Praha - Kolovraty. Tento záměr je součástí I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu jako Změna Z 2179/00. Stavba je součástí celkového řešení automobilového provozu v Praze a bezprostředně navazuje na stavbu Pražského okruhu. Stavba Pražského okruhu včetně všech navazujících řešení, tedy i tento záměr, musí projít hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, v platném znění. Realizace jakékoliv kapacitní dopravní stavby v Praze ovlivňuje zásadním způsobem kvalitu životního prostředí a míru zasažení lidského zdraví. Požadujeme proto zpracovat koncept změny ÚP a zajistit posouzení vlivu změny na udržitelný rozvoj území.
O I. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Hasičská stanice Čimice
Změna č. 2739/00 "Výstavba hasičské stanice HZS hl. m. Prahy" je součástí I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Dotčená plocha o rozloze 9.184 m2 se nachází v městské části Praha 8. Návrh zadání změny ÚP předpokládá vybudování hasičské stanice HZS na orné půdě při Čimické ulici. Stavba má být nedílnou součástí bezpečnostního systému SOKP v úsecích 518 a 519 (jižní varianta).
Stavba SOKP v jižní variantě „J“ je vysoce problematická, a proto je potřebné důkladně zkoumat také oprávněnost výstavby hasičské stanice v tomto místě.Vzhledem k tomu, že jižní varianta „J“ silničního okruhu Prahy v severozápadním segmentu je v rozporu s výsledkem procesu EIA, evropskými předpisy o trasování transevropské dálniční sítě TEN-T, a má výrazné negativní dopady na přírodu a krajinu, jakož i na obyvatele dotčených lokalit, je také výstavba hasičské stanice související s touto trasou okruhu nepřijatelná.
(O výhradách k tzv. jižní variantě SOKP podrobnosti viz výše).
O I. vlně celoměstsky významných změn územního plánu
Některé záměry, které se týkají Silničního okruhu, jsou obsaženy také v konceptu nového územního plánu.
Další informace:
Víte, že...
- Berlín, jedna z nejvýznamnějších evropských metropolí, má vybudován pouze vnější dálniční okruh? Vnitřní okruh byl sice plánován, vznikl však jen v západní části města a v blízké budoucnosti se s jeho dostavbou nepočítá - důvodem je hlavně vysoká cena a malý přínos pro řešení dopravní situace.
- Park místo dálnice prosadila občanská sdružení v Bostonu ve státě Massachusetts?
Podrobnosti k projektu Dopravní alternativa pro Prahu:
Internetové stránky Koalice SOS Praha a Dopravní alternativy pro Prahu
Dále můžete navštívit internetové stránky Petry Kolínské
O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>
